aneb další nekouřící elektrárna ... i když o něco menší než Dukovany

Další  vlastivědná výprava Valašského Fajfklubu ... dneskáj enem kůsek od chalupy

     V rámci všeobecně vzdělávací a vlastivědné činnosti Fajfklub opět vyrazil do světa. Tentokrát "enem kůsek" - navštívili jsme asi patnáct kilometrů vzdálenou vodní nádrž Bystřička, která patří k nejstarším vodním dílům v Česku a nedávno prošla rekonstrukcí. Exkurzi nám zprostředkoval čekatel Zbyněk, který je v současné době starostou obce Bystřička, na jejímž území se přehrada nachází.

      O půl páté jsme se sešli na hrázi, kde nás už očekával hlavní muž tohoto vodního díla a náš průvodce, pan Lamoš. Provedl nás všemi důležitými místy přehrady. Prohlídku jsme zahájili ve vypouštěcí věži - tam byl hodně působivý pohled do hloubky 27 metrů, ve které se nachází šoupátka uzavírající výpusť vody z přehrady.  Pak jsme se procházkou okolo domu ve kterém sídlí vedoucí a údržbáři přemístili do podzemní štoly, která vede pod hrází v celé její délce.  Sestup šachtou s točitými schody do vlhkého podzemí byl zajímavý, všudypřítomná voda kapající za krk už méně :-) , ale s tím se ve vodním díle prostě musí počítat. Spleť podzemních chodeb nebyla zrovna vhodná pro klaustrofobiky, dokonce jsme si zkusili, jak vypadá pravá podzemní tma. Opravdu tma jako v p...  (pytli) . Pak jsme se přemístili do strojovny v patě hráze, kde jsme omrkli dvě turbíny s generátory vyrábějícími elektrickou energii.
    

Historická budova - dům hrázného	A zde sám pan hrázný, v pozadí Zbyněk
27 metrů pod nohama ... vypouštěcí šachta	Štola vedoucí pod celou hrází

     Ve strojovně jsou instalovány dvě nevelké turbíny s generátory, které vyrábějí elektrickou energii. Svým dílem přispívají k hospodaření přehrady, protože energie je vykupována distributorem a dodávána do veřejné sítě.  Přehrada nedisponuje žádným velkým instalovaným výkonem, protože nikdy nebyla koncipována jako hydroelektrárna. Kdysi na začátku minulého století byla vybudována jako součást plánované soustavy přehrad, které budou udržovat hladinu na projektované vodní cestě Dunaj-Odra-Labe. K jejímu vybudování ovšem nikdy nedošlo a tak přehrada zůstala osamocena a slouží především k rekreaci, rybaření a k  regulaci povodňových stavů.  Na závěr prohlídky jsme ze strojovny vyšli ven, kde pro nás pan hrázný spustil malou show, na chvíli otevřel vypouštěcí šoupátko. Z výpusti se pak vyvalila masa vody, hučení nahánělo strach a vodní tříšť se rozstřikovala vzduchem desítky metrů daleko. To bylo hezké finále po asi dvou hodinách, které jsme strávili střídavě nad a pod hladinou.

Část energetiky ... jeden z generátorů	Už se to otevírá ...
A už to teče !!!	Technik kontroluje průtok vody

     Nakonec jsme zapadli do stylové dřevěné hospody U Mokrošů, jejíž historie se údajně datuje až k T.G.Masarykovi, který její stavbu prý kdysi osobně financoval. Tam za námi dorazil opozdilý čekatel Rosťa, takže nakonec nás bylo na Bystřičce členů a čekatelů osm.  Poseděli jsme u krbu, zapálili dýmky, naposled pokecali s panem hrázným, něco pojedli, vypili a okolo osmé se vydali k domovům. Trošku legrační bylo, že tentokrát odjížděl prakticky každý svým autem. Komické to bylo po zkušenostech s organizováním dopravy na různé předchozí akce, kdy právě organizování odvozu zabírá nejvíce času.  

No comment :-)	Závěrečné posezení U Mokrošů
A ještě společné foto, na kterém jsou všichni zúčastnění. Pochopitelně mimo Rosti, který přišel pozdě, a navíc jsou zde dva mladíci z rodu Vacků a paní techniková, která si s námi v hospůdce také bafla svou vánoční dýmku.

  fotografie a text (C)  Radim Přikryl