V místě zrodu dostihového sportu

16. září 2017, Mojmírovce

Grand Prix Slovakia i přes teprve VI. ročník se zcela jistě, zejména díky vysoké organizátorské péči, stává jedním ze čtyř nejvýznamnějších podniků kuřáků dýmky, na území někdejšího Československa. Ani letos se hostitelé, kterým byl PC Nitra a Mostex, nenechali zahanbit a zvedli pomyslnou laťku pořadatelské úrovně. Místem konání se staly od Nitry kousek vzdálené Mojmírovce, přesněji areál barokně-klasicisního zámku z 18. století, postaveného Imrichem Huňadym, s anglickým parkem a hřebčínem. Hrabě Huňady ovšem nepostavil jen hřebčín, ale i vybudoval dostihovou dráhu o délce 1609 m, na které se v květnu roku 1814 konaly první dostihy podle anglického vzoru a to nejen v Uhersku, ale i celé kontinentální Evropě. Dostihy vyhrál arabský hřebec Tajár, který hrabě Huňady dovezl z egyptského hřebčína a který rovněž dal základ chovu uherských teplokrevných koní. V hřebčíně se Tajár postaral o více než 200 svých následovníků. Jeho kostra je na památku uložená ve vídeňském veterinárním institutu. Hřebčín byl v nedávné době upraven na kongresové centrum a byl připraven hostit účastníky dýmkařského zápolení.
Na místě činu, fojt, Filip a Tibor.	Hřebčín. Zde si hověl Tajár a po něm Tamás
Velmi příjemná degustace vín	Manželé Hubaczovi na degustaci
Degustační lístek	Oběd v zámecké restauraci s Mirkem a Tiborem

Vzhledem k tomu, že soutěž se konala týden po konspirační soutěži na neznámém místě v Beskydech, byl pro mě problém najít členy klubu k účasti na podniku. Telefony byly nepřístupné a nebo je zvedaly manželky se slovy, že muže neviděly od poslední soboty. Maily zůstaly také bez odpovědi. Takže jsem se spojil s kamarády ze Zlína a přidružil se k Mirkovi s Tiborem a šoférem Filipem. Zlínští kluci mají ve zvyku být na místě konání soutěží trošku dřív a má to něco do sebe. Člověk si soutěž opravdu užije. I když Filda za volantem byl vcelku vzdálen od porušení předpisů, zejména co se týče rychlosti, přesto jsme dorazili mezi prvními. Takže byl čas na první fajfčičku, registraci a kávičku. Při kávičce jsem učinil první omyl onoho dne a zcela zdarma (!) přestoupil z registrace u PC Zlín k registraci u PC Dymka.net, pro soutěž klubů, která vyžadovala aspoň 3 členy. Následně jsme absolvovali ochutnávku vín z produkce zemědělského družstva Mojmírovce, ke které jsme od pořadatelů obdrželi v rámci účastnického poplatku Degustační vinnou kartu s kupóny na vzorek 6 vín. Degustace se odehrávala v nádherně zrekounstruovaném sklípku pod zámkem, za doprovodu hudby a velice příjemné obsluhy. Vzorky byly velmi slušné a u mě to vyhrálo značkové polosladké rosé Andrejka.  K obědu jsme se přesunuli do zámecké restaurace, pochopitelně jak jinak vyzdobené mnoha kvalitními trofejemi, zejména spárkaté zvěře. Bažantí vývar a telecí líčka s bramborovou kaší jen vylepšily pocit spokojenosti. K tomu ještě dýmečka latakie, prohlédnutí cen pro soutěž, vystavených tabáků, dýmek k prodeji a popovídání s kolegy kuřáky. Přiznám se, že víc než na soutěž jsem se těšil na posoutěžní ochutnávku Balkanu Sobranie, kterou mě slíbil Tibor.

Hřebčín. Zde si hověl Tajár a po něm Tamás.	Na soutěžních stolech jednotné popelníky PC Nitra
Soutěžní vercajk	Filip s Michalem už jedou
Hubaczovi hledí do díry	Filip hledí do díry

 Pro vlastní soutěž připravili pořadatelé tabák od Samuela Gawitha – Limitovaná edice 2015, směs Burley & Golden Virginia, s dvakrát fermentovaným sladkým Black Cavendish. Pokud si vzpomínám na jeho kouření, byl to velmi slušný aromatik, hlavně nechemický, který velmi slušně hořel. K tomu velmi pěkná soutěžní dýmka z dílny pipemakera Szabó (více informací zde) a ještě místo vedle Katky Hubaczové. Co víc si přát k úspěšné soutěži. Nic, akorát blbě nenacpat dýmku. Zde jsem udělal druhý omyl a místo zaběhnutého způsobu jsem naráz začal dělat úplně něco jiného. Nevím proč, ale výsledek byl ten, že jsem ani nepřekouřil Alexe. No prostě bylo by té spokojenosti moc. Takže jsem dokuřoval znovuzapálenou dýmku a pozoroval jak Zlíňáci jedou, jak motorové pily. Vedle Katka překouřila svého muže a pro změnu Katku zase překouřili Mirek s Fildou. Ale před dvěma pašáky byl jen Tamás Verhás a to znamenalo 3. a 2. místo v poměrně hodně slušné konkurenci. Když se k tomu připočítalo Tiborovo 15.místo stal se PC Zlín vítězem soutěže družstev! A Kateřina na úžasném 6. místě se stala nejlepší mezi ženami. A pak přišel Balkan Sobranie či Sobranie of London. Kde jinde si vychutnat echt anglický tabák, než při pomalé chůzi anglickým parkem, v dýmce s neštovicí ;-). Balkan Sobranie byl prostě jen jeden. A jeho kouření mě utvrdilo v tom, že jeho proslulost není vyvolaná spíš vzpomínkou, než kvalitou. Naopak. Prostě on skvělý byl. Tibore, velké díky.

Tož, když hledí všichni, co mně zbývá	Nejlepší tři, zleva Filip, Tamás a Mirek
No, PC Dymka.net jsem moc nepomohl. Zleva fojt, Kateřina a Michal.

Vyhlášení výsledků se stalo velkým a zaslouženým triumfem kluků ze Zlína. Když jsem před časem psal v jedné reportáži, že na předměstí Valašska roste zjevně slušný oddíl, začali kluci má slova zodpovědně naplňovat. A také zaslouženě. Téměř nenajdete soutěž, kde by v rohu místnosti nebyl stolek s vlaječkou PC Zlín. I když klub nemá moc členů – ehm mezi námi, aktivních členů není asi nikde moc..- o to víc se věnují dýmkám a na soutěžích je to znát. Nabízí se otázka, zda na Valašsku dokáže někdo rukavici, hozenou z předměstí zvednout. V tom dobrém.

P.S.: Doufám, že vítěz soutěže Tamás Verhás dorazil ve zdraví domů, do Pešti. Neb údajně veterinární muzeum chtělo do sbírky kostru Tajárova nástupce. Vlastně Tamás a Tajár, to ani nikdy jiný nemohl vyhrát.

Sepsal fojt, foto Mirek Blizňák, fojt a fb PC Nitra.

    Výsledková listina ZDE.                                                                    
 

   fotografie (C) Marek Netolička, Mirek Blizňák text (C) Marek Netolička