Tentokrát ve Skalním mlýně v Moravském krasu

19.- 20. listopadu 2011

        Brněnský PC završil sérii pořádání GP v okolí metropole místem nejpoetičtějším – bránou Moravského krasu, hotelem Skalní mlýn.  Soutěž brněnského klubu si již stabilně získala naši přízeň a tedy pevné místo v kalendáři pro některé z nás. Tentokrát jsme navíc dělili naše síly mezi brňáky a ruďáky, kteří pořádají kouření o týden později. Do Moravského krasu tedy vyrazil praporečník, fojt a Zbyňďa, jenž si ke svému pěknému opasku s logem automobilky Bayerische Motoren Werke přibral také jako doplněk hezký model auta, čímž jsme měli dopravu zajištěnou. Cesta melancholicky zasněnou podzimní krajinou nás dovedla před hotel Skalní mlýn, v jehož útrobách již naplno probíhal předstartovní kvas. Pořadatelé byli mile zaskočení zájmem soutěžících, kterých se tentokrát sjelo z celé republiky 73.

     U stolu jsme zaujali místo se zástupci PC Bruyere – manželi Špírkovými a Vlaďkou Jursovou a borcem Dýmka NETu, vítězem letošního Klání, Martinem Pedainem. Naše známá-neznámá stewardka, s ohledem na nedostatek místa, musela na druhou stranu soutěžního sálu. Nicméně zůstala naše. A pro úplné dokreslení, za zády našeho stolu bylo výpočetní centrum, kde působily snad nejčernější dívčí oči, jaké jsme kdy mohli vidět. Takže vše mohlo dospět k tomu, aby pod pevným vedením Břetislava Kotulána a pana Činky, byly rozdány dýmky (klasicky z BPK), tabák (trochu naschlý Albo Gold), dusátka a speciální zápalky. Zápalky jsou speciální v tom, že na jejich výrobu bylo použito smrkové dřevo z Ruska. Snad nebyly smrky od Černobylu…. Další pikantností, která se dotkla jen některých z nás, byla velikost dusátek. Praporečník a fojt dostali dusátka poněkud větší velikosti než obvykle, ovšem k reklamaci se neuchýlili, aby zbyla zajímavá památka. No a pak se začalo soutěžit. Zapálil všichni a soutěžní pelotón se držel pohromadě až do 19. minuty, kdy k úlevě některých, odpadl jako první Michal Hubacz.  Poté již začalo pole účastníků pomalinku řídnout. 37.minuta vystavila konečnou pro fojta, slušná 50.minuta znamenala konečnou pro Zbyňka a v čase 1:01:32 se na 26.místě kousl praporečník. V čase 1:39:00 skončil na třetím místě  Petr Odorčák z Dýmka NETu a pak začal velký souboj mezi posledními dvěma mohykány. Předposlední se umístil domácí Vítězslav Dudák v čase 2:02:20 a první místo si odnesl Štefan German z Dýmka NETu s časem 02:03:57. Přiznám se, že s ohledem na soutěžní vzorek, vzbuzuje čas prvních dvou soutěžících obdiv.

     Vzhledem k tomu, že organizace klapala, brzy byly vyhlášeny výsledky, na dvě kola proběhla večeře a pak už jsme se mohli těšit na společenský večer. Tento jsme strávili ve velmi příjemné společnosti Ľubo Bobka a jeho paní. Ochutnávka skvělých vín byla doprovázená zpěvem cimbálovky a konzumací vynikající martinské husy se skvělými knedlíky. Další podrobnosti úžasného večera jsou ovšem mimo záznam. 

     Dopolední program druhého dne spočíval v návštěvě Kateřinské jeskyně, objevené v roce 1909. Krásné provětrání v úžasných prostorách, kde jsme si vyslechli úryvek známé árie z Nabucca – Sbor hebrejských otroků, prohlédli  tzv. Bambusový lesík tvořený hůlkovými stalagmity, či útvar zvaný Čarodejnice. Závěrem si každý z návštěvníků něco popřál, při vložení dvou prstů levé ruky do útvaru zvaného kropenka. Po rozloučení vedle odstavených vláčků, nedaleko mostu přes říčku Punkvu, jsme spokojeni a dobře naloženi vyrazili ku domovu.

Příští soutěž už bude v Brně a nám nezbývá, než se těšit.

A nyní fotoreportáž z celé akce:

Malá relaxace před rozdílením cen. Ta jablečná Toma není pro nás.	Vlastík Šenkýř jak ho známe.

    

Přemek Omrt a jeho dýmečka	Pánové uznejte, viděli jste někde takové oči?
Rodinná idylka u Špírků. Není vhodné zveřejňovat, kdo se umístil lépe	Vítěz Štefan German a Břeťa Kotulán st.

Pan Činka předává diplom Robertu Knězovi.	Břeťové Kotuláni.
Úspěšný Alois	Spokojený Zbyněk
Fojt se loučí s letošní dýmkařskou sezónou.	Michal Hubacz jako zachránce.
Trefný symbol PC Brno.	Soutěžní dýmka a trochu přerostlé dusátko. Rozdíl proti klasice je jasný.
Před Kateřinskou jeskyní.	Krápníkové sloupy, neboli stalagnáty.

 

Lojzík si přeje	To vypadá, jako kdyby tady zalili nějakého čerta.

    

Skalní čarodejnice.	Stalagmit a Alois. To je ale macek.
	Poslední pohled před zpáteční cestou. A pak, že se tady nekouřilo ;-)).

Sepsal a nafotil fojt.

  fotografie a text (C) Marek Netolička