IX. grilovačka u Jirky

Klubové setkání pod stanem

6. června 2025


T entokrát třetí pátek v měsíci, (což je tradiční termín našich setkání), připadnul na 20.6. Jelikož 21.6. se koná XXIV. Klání zemí koruny České a XXXII. Mistrovství České republiky v pomalém kouření dýmky a po grilovačce by se většině z nás asi nechtělo, odhlasovali jsme si náhradní termín našeho setkání. O jeden jediný hlas vyhrál termín 6.6.

Sešli jsme se takřka v plné sestavě, podle pořízené fotografie bráno zleva:

Jožka, čekatel Dušan řečený Kameň, Aleš, Fojt, Karel II, Lojza, Světluška, Jošt, Kevin, Nástěnkář, Kuba, Winkel a Radek nově zvaný Bobr.

Úderem páté jsme všichni byli na terase, někteří chodí i dříve, aby pomohli nachystat posezení (lavičky, židličky, stoly, bečka, chlazení, popelníky, …) a postavit stan, kde se schováváme před deštěm anebo sluncem. Není toho málo, vždyť 13 míst k sezení se u Jošta standardně nevyskytuje, tak sezení shání, kde se jen dá a pomocná ruka se vždycky hodí.

V posledních letech se Jošt snaží grilovačku zpestřit něčím, co ostatní nečekají. Loni to bylo například korejské téma, kdy logo VF bylo všude kolem v Korejském písmu a některé pokrmy z Koreje. Letos to bylo opět naše logo, které příchozí vítalo již z dálky. Na terase se tentokrát třepetala vlajka Valašského Fajfklubu, aby všichni okolo věděli, jaká skupina se to rozhodla oslavit páteční odpoledne.

 

Vlajka nebyla jediná, kde se logo objevilo, ale pod střechou našeho stanu bylo dalších 50 vlaječek s naším logem a nad pípou viselo další. Zkrátka Fajfklub všude, kam se podíváš.

A jak už je napsáno výše, v 5 hodin jsme se usadili na terase, zažehli gril, naše dýmky nebo doutník a zábava se rozběhla ve volném stylu. Na grilu byla krkovice a kuřecí prsa (to je již taková klasika) a jako bonus Tomahawky. Nebyly to však ony indiánské válečné sekery, ale kousek mašíka, který je výborný na grilu.

 

Co se však letos nepovedlo, bylo zásobování pivem. Snad to bylo tím, že se déle čekalo na maso nebo teplým počasím anebo jen tím, že byla žízeň, ale bečka, co běžně svojí velikostí stačila, zasyčela v 8 hodin večer. Nápojový důstojník společně s Kubou a Víťou jako řidičem se tím ovšem nenechali zaskočit a odskočili pro lahvové pivo. My ostatní jsme se mezitím v dobré náladě udržovali popíjením whisky.

Pak už vše běželo ve standardních kolejích, všechno maso jsme snědli, pivo už nevypili a probrali vše, co se dalo. Při západu slunce jsme spustili klubovou vlajku a Karel s Winklem k tomu zazpívali skautskou „večerku“. Celou akci jsme uzavřeli kolem půlnoci a uteklo to jako nic. Díky pánové, že jste přišli!!

Sepsal Jošt

 

Spuštění vlajky  
 
 
 
 

   
   
   

 

 

 


 

 

 

    text (C) Jiří Janků