Jak jsme se ze zasněženého Valašska vypravili na Hanou a vrátili se s plyšákem

Olomouc - 6. dubna 2013

       Měli jsme plné zuby nekonečné zimy, která si na Valašsko letos zvlášť zasedla, a vyrazili jsme na jih, na Hanou, kde už po sněhu údajně nebylo ani památky. Přijali jsme totiž pozvání Hanáckého dýmkařského klubu na soutěž v pomalém kouření dýmky jménem Hanácké kóř, která se v Olomouci konala letos už poosmnácté. Původně jsme si nebyli úplně jistí, jestli pozvánka není aprílový žert, protože v ní bylo docela neuvěřitelné množství chyb, ale riskli jsme to. A jak zjistíte, vyplatilo se.

           Do Jirkova Scénica  jsme naskákali čtyři, za volant se vsoukal majitel vozu a vedle něj se uvelebil velitel výpravy fojt Marek, vzadu se usadili nástěnkář Radim s praporečníkem a fotografem Lojzou (kupodivu s sebou neměl ani prapor ani fotoaparát). A aby výprava byla zajímavější, v závěsu za námi se držel náš nový kamarád Radek Šumný, se kterým se známe z naší Starostovy fajfky. Jirka vedl naši dvouvozidlovou kolonu statečně přes Palačov a skrz čtyřpruh dál na dálnici směr Olomouc, netušíc, že Radek nemá dálniční známku. Naštěstí jsme nebyli konfrontováni se strážci pořádku a tak jsme zhruba po hodince jízdy pohodlně zaparkovali před hospodou U pelikána na Mrštíkově náměstí.

     Hospoda nás jako každoročně přivítala chladnou atmosférou. Paní hostinská asi očekávala příchod jara o něco dřív a tak už přiškrtila ventily na kotli. Ale my jsme byli připraveni. Radim vytáhl z tašky svetr, Jirka beranici, Lojza si navlékl vlněnou zmijovku a Marek sombrero. Čepice a klobouky měly ale trošku jiný význam, letošní Kóř byl pojat opožděně-karnevalově a účastníci byli už na pozvánce požádáni o účast se zábavnými pokrývkami hlavy.

     A tak jsme na soutěži viděli rozkvetlý záhon, hasičskou přílbu i s majáčkem, všemožné klobouky s peřím i kytkami, maškarní čepičky, cylindry i falešnou pleš. Dá se říci, že výzvu na pozvánce si vzala k srdci nejméně třetina účastníků a tak byl pohled do sálu docela veselý a hlavy soutěžících ladily s karnevalovou výzdobou místnosti.

Tahle maškara byla domácí - stříbrný Standa Janeček	Bylo veselo

     Na několika stolech u vchodu probíhala dopoledne tradiční malá burza dýmkařských potřeb, nabízely se zde ale především nové dýmky. Jednak svou nabídku rozložil nestor českého dýmkařství Přemek Omrt, jehož dýmky se po letech zmenšování konečně dostaly do velikosti udržitelné v ruce a v zubech. Další stůl obsadil brněnský dýmkař Ivan Šrámek, jehož dýmky vypadaly velmi dobře a byly typické experimentováním s netradičními materiály, jako jsou šeříkové dřevo, exotické zebrano či tisíciletá morta. Opravdový bazar reprezentoval jen Karel Balcar, který nabízel použité stojánky a dýmky za velmi přátelské peníze.

      Usadili jsme se, a začali se těšit na oběd, protože oběd v Olomouci rovná se zabíjačka. A zklamáni jsme nebyli, nejdříve přišly na řadu mísy s polévkou „prdelačkou“, pak hromady prejtu a po něm ještě tácy plné tlačenky. A jako sladká tečka na stolech přistály košíky se spoustou malinkých hanáckých vdolečků. No prostě – s plnými žaludky se nám den začínal jevit velmi sympaticky a příjemně.

     Pokecali jsme se známými, po letech ježdění po soutěžích se známe se spoustou lidí a máme kamarády ze všech možných koutů naší země. A tentokrát jich v Olomouci byla pěkná úroda – celkově 57 účastníků z 18 klubů. A k tomu ještě dva nezávislí. Nejpočetněji byl pochopitelně zastoupen klub domácích, HDK Olomouc s patnácti (!) účastníky. My, v sestavě 4+1 jsme se ale rozhodně neztratili, pět členů čítala už jen parta z PC5 z Rudy.

Velmi příjemná soutěžní dýmka. Sice z nepříliš ušlechtilého materiálu, ale designově velmi povedená. Dziękuję, Mr.Bróg !	Něco z cen, nahoře dýmka pro "výtěze", z dílny ostravského Pavla Strakoše.

     Postupně se začalo schylovat k soutěži. Po krátkém zahájení prezidentem HDK Janem Cetkovským byly rozdány soutěžní propriety. Díky dlouhodobým kontaktům HDK s polským výrobcem dýmek Zbygniewem Bednarczykem, produkujícím své dýmky pod značkou Mr. Bróg, bylo jasné odkud budou soutěžní dýmky.      
     Někteří pořadatelé jdou cestou briárových soutěžních dýmek, ale při omezených rozpočtech je jasné, že jsou to dýmky často docela „obyč“. Olomoučtí zvolili cestu jinou – dýmka z levného materiálu, ale masivní a propracovaná. Letos jsme byli soutěžní dýmkou velmi příjemně překvapeni, přestože materiál „hruška“ v nás původně příliš důvěry nevzbuzoval. I na dusátku bylo vyfrézováno logo soutěže, prostě na úrovni.
     Pak jsme ještě dostali sáčíček tabáku Limited Edition 2013 od Samuela Gawitha, dvě sirky, list papíru a šli jsme na to.  

      Začal boj s časem, honění uhlíku z jedné strany hlavičky na druhou, klepání dusátky o stoly a všechno co k soutěžím tohoto druhu patří.  Fojt se ukryl do stínu svého sombrera, Radim si začal pro ukrácení dlouhé chvíle skládat papírová zvířátka, někteří klábosili, jiní se mlčky pekelně soustředili ...  Zajímavé je, že v prvních dvou minutách již nebylo v soutěži sedm soutěžících. Další odpadl až v šestnácté minutě. Po 45 minutách od startu byla v soutěži stále ještě ještě polovina účastníků, a mezi nimi dokonce ještě tři naši. Bohužel již bez našeho fojta Marka. Tomu budiž omluvou, že se mu pod širokou krempou sombrera hromadil kouř takovým způsobem, že jeho dýmka prostě musela mít nedostatek kyslíku potřebného k hoření.     

Tady jsme ještě ani zdaleka netušili, jak to dnes všechno dopadne, v této době bylo v soutěži ještě rovných padesát závodníků	Bdělý rozhodčí.
Fojt Marek soutěží, obklopen vlastním mikroklimatem	Radek již skončil, Jirka ještě pokračuje vstříc svému místu v první dvacítce

     Po uplynutí jedné hodiny jsme se odvážili pomalu pomýšlet na umístění v  první desítce. Byla to lákavá představa, před soutěží by nás ani nenapadlo, že pro některé z nás bude reálná. Sen o desítce se však bohužel rozplynul Jirkovi – ale být dvanáctý z padesáti sedmi je vynikající výsledek. Dál už prapor Fajfklubu drželi jen Alois s Radimem. Konkurenti jim odpadávali jeden po druhém, skončili kolegové z PC Brno, naši rivalové z poslední Starostovy Fajfky z PC5 Ruda n.M., za námi bylo i čtrnáct z patnácti domácích. Náš Lojza nakonec uzavřel první pětku s krásným časem hodina a osmnáct minut. A Radim pokračoval, tiše pomýšlejíc na některý ze stupňů vítězů (a s dobrým pocitem, že Lojzovi oplatil porážku ze Starostovy Fajfky :-))). A neuvěřitelné se stávalo skutečností – skončil Alois Pospíšil z Nového Malína, po něm Jindřich Zouhar z Brna, a Radim už bojoval o zlato jen s domácím Standou Janečkem. A po jedné hodině a třicáté sedmé minutě to domácí borec zabalil a bylo jasno – Radim vyhrál. Vydržel ještě symbolickou minutu a pak své účinkování v soutěži ukončil v čase 1h. 38 min. 25 sek. 
 

Nástěnkář Radim si užívá chvíle slávy ...	... a zájmu médií

     A bylo po soutěži. Radim si ještě chvíli užíval zájmu fotografů a novinářů (troška té pomíjivé slávy každému udělá dobře), dojedl studenou klobásku, kterou se domácí snažili rozptýlit soutěžící v poslední půlhodině,  a už se začaly vyhlašovat výsledky. A svou chvíli slávy si tady užili všichni, jak už bývá zvykem na dýmkařských soutěžích, diplom a nějakou cenu si odnesl každý.

     Zajímavost – na stojánku v přední části sálu bylo umístěno šest dýmek, kandidujících na soutěžní dýmku na Klání v roce 2014, které se bude konat ve Zlíně. V průběhu soutěže pak dávali účastníci hlasy dýmkám, ze kterých by na KZKČ v příštím roce rádi kouřili. Zvítězila pěkná „panelka“ s kroužkem, už se na ni těšíme.

    
    
     Na úplný závěr opět promluvil nejvyšší šéf HDK, poděkoval všem za účast a současně všechny pozval na další ročník. Za nás musíme říci, že soutěž se nám hodně líbila, bez ohledu na to, že se nám letos hodně dařilo.
 

     Líbila se nám atmosféra, spousta lidí, výborné jídlo, dobrá organizace, byla vidět spousta práce v pozadí. Věřím, že stejný pocit jako my mají i ostatní a že všichni odjížděli domů s pocitem příjemně strávené soboty, stejně jako my.

 A už se samozřejmě těšíme na příští ročník.

 nástěnkář

Al Fajká je stále dobře připravena ... Petr Chramosta	Je po všem, jedeme domů ...

    
    

	ZDE je výsledková listina ZDE je pro připomenutí pozvánka
Plná sestava, včetně nezávislého našince Radka Šumného a nového čtyřnožce

  fotografie a text (C) Radim Přikryl