Návštěva ve škole ....

Kterak Fajfklub navštívil Zemský ústav pro výchovu dětí hluchoněmých


Snad nám laskavý čtenář promine jednu úplně zdravotně nezávadnou reportáž, která nemá nic společného s vůní dýmkového tabáku

Jednou z významných staveb našeho města je už odedávna rozlehlá budova Školy pro sluchově postižené. Je to ovšem dominanta svým způsobem nenápadná, žijící si svým životem, relativně nezávislým na životě města.  Všichni obyvatelé Valmezu tento ústav berou jako samozřejmost, každý kolem něj už nejméně tisíckrát prošel nebo projel, ale málokoho napadlo zkusit se do budovy podívat, nebo se o ní něco víc dozvědět. Nám se naskytla skvělá možnost prohlídky i s odborným výkladem díky tomu, že otec našeho spolučlena "záznamníka" Kuby Skalky pracuje ve vedení školy. Neváhali jsme a nabídku využili.  Odborný komentář zde nebudu podávat, snad jen stručně - škola byla založena v roce 1910, byla postavena během necelých dvou (!) let a od samého počátku funguje jako výchovný a vzdělávací ústav pro děti s poruchami sluchu a řeči. Dnes v sobě zahrnuje péči a vzdělání v rozsahu od mateřské školy, přes školu základní, až po učební obory a střední školu. Secesní budova byla krásně zrekonstruována a málokoho z náhodných kolemjdoucích napadne, že se nejedná o zámek. V přední části areálu je perfektně udržovaný park, za hlavní budovou je pak  sportovní areál s novou tělocvičnou a venkovními hřišti s umělým povrchem. Vedle sportoviště jsou pak moderní skleníky, sloužící k výuce a v jejich blízkosti se rodí nový pavilon, který bude sloužit průmyslové škole pro neslyšící studenty.

Kdo se chce dovědět více, doporučuji stránky ústavu.

 
Nenápadný vstup ... po schodišti přes rozkvetlý park   Celkový pohled z ulice a z výšky ...
 
Krásné průčelí secesní budovy   Vitráže v okně na hlavní chodbě, krása na každém kroku.
 
Nádvoří s fontánkou   Masivní zdobené schodiště
 
Krásná kaple   Klenba kaple se secesním lustrem
 
Okna v kapli, opravdu málokdo z nás tušil, že je v našem městě něco tak krásného   Otec a syn Skalkovi, děkujeme za pozvání
 
Hlavní budova, skleníky a nový pavilon   Hřiště s tělocvičnou
 

Nároží s věžičkou, socha není příliš vidět ...   No a tradiční závěr exkurze - v zahrádce "naší" Koliby.