Dýmka na čerstvém vzduchu - tohle nás nikdy neomrzí

3. - 5. září 2021

   Moc dýmkařských soutěžních akcí se letos, v druhém „covidovém“ roce nekoná, ale i tak se nesmí podceňovat příprava na ty, co přijdou. Rádi jsme tedy přijali pozvání na soustředění klubu PC5 Ruda, které se pravidelné koná na Ivošově chatě nedaleko Zábřeha.

Účast reprezentantů našeho klubu nebývá valná, ale většinou se dva, někdy i jeden, najdou :-)
Letos do podhůří jesenických hor vyrazili nástěnkář a Honza. A opět nelitovali.
Počasí přálo, po deštivém týdnu se jako zázrakem vyčasilo a nastal nádherný víkend, jako do učebnic o babím létě. Cesta byla v rámci možností pátečního odpoledne pohodová, hodina a půl se dá vydržet (zdravíme do Nitry a do Budějovic :-) ) a tak jsme už kolem půl páté odpoledne seděli na verandě s první tréninkovou dýmkou v rukách. 

Takže jsme poctivě společně trénovali nacpávání, zapalování, dusání, rozptylování soupeřů, hlášení časů a další soutěžní dovednosti. Prostě tréninkový kemp. Posilovali jsme sportovního ducha a vše potřebné k reprezentaci našich klubů na soutěžích. Dřina a zase jen dřina, protože bez tréninku nejsou výsledky.

-konec části pro manželky a přítelkyně-

A samozřejmě se mezitím našla tu a tam chvilka na jiné aktivity. Například na oslavu trojích narozenin současně. Půlkulatiny slavili Ivoš a Milan, a Olda měl jen „běžné“, řadové narozeniny.
Nakonec se nás sešlo asi patnáct. A celkový počet byl ještě větší, protože akce byla třídenní, takže během soboty a neděle se objevovali ještě další účastníci, se kterými jsme se ani nepotkali, zdravíme Tomáše a Donalda.
Pohodu v zapadajícím slunci lehce narušoval jen blízký železniční koridor, na kterém jako vosy z hnízda neustále vylétávají z tunelu Pendolína a RegioJety. A všechno večer korunovala nádherně temná obloha plná hvězd, jejichž zář nerušil světelný smog jako u nás.

Bylo nás tolik, že počet účastníků viditelně převyšoval počet lůžek v chatě. Někteří to tušili dopředu, a tak rozbili stan, jiní přijeli obytným autem, a někteří přespali ve svých osobních vozech. Nakonec se nás mimo základnu rozprchlo tolik, že v chatě zůstaly volné postele. Ale zase nocleh v autě u ústí železničního tunelu má také něco do sebe, to se ve městě nepodaří.

V sobotu ráno jsme zaznamenali jev, který se objevuje už i v našem Fajfklubu. Totiž, že se na akcích už víc „přežíráme, než ožíráme“. Zjistilo se to tak, že jsme ráno objevili nedopitý zbytek piva v páteční bečce. Prostě se do nás přes ty narozeninové steaky tolik piva nevešlo.

Dopoledne proběhla druhá fáze tréninku. Pro zlepšení smyslových funkcí přinesl František testovací sadu s výběrem chilli papriček. Ochutnávali jsme po množstvích, co se na špičku zápalky vešla, ale stejně jsme vždycky měli pocit, že nás někdo bodl do jazyka. Po brutalitách s poetickými názvy Scotch Bonnet nebo Carolina Reaper jsem měl pocit minimálně pětinásobného čerstvého piercingu.

Mezitím jsme ještě museli zlikvidovat sršeň, která se opila dominikánským rumem – nepozorovaně upíjela z ukápnuté kapky sladkého nápoje, a obsah alkoholu udělal své. František klepl dezorientovaný hmyz dýmkou po hlavě, a přitom rozbil jen jeden talíř.

Do oběda už se nic mimořádného nestalo. Dál pokračoval trénink, až do okamžiku, kdy nás Olda pozval dovnitř ke stolu. Poctivá česnečka a hromada vepřového s paprikou a rýží postavila na nohy i ty, kteří trpěli spánkovým deficitem.

No, a protože se na odpoledne chystalo oficiální zasedání PC5, my přespolní jsme se odebrali k domovům. Vím, že bychom mohli zůstat klidně celé tři dny, ale oba jsme měli ještě další víkendový program, a znáte to přísloví o rybě a hostu …

Každopádně jsme si to dva dny ohromně užili, jsme klukům z PC5 moc vděční za každoroční pozvání a už se těšíme, kdy se zase uvidíme – snad už za týden v Galantě.

Nástěnkář

Níže několik vlastních fotografií, a až dorazí fotky od Kryštofa, fotogalerii doplním.

Spací a jiné vozy	František se zasnil nad svou budoucí knihou ... už brzy !!!
Honza poslouchá pokyny trenérů	U chlapců z PC5 nesmí chybět hudba
Noční fáze tréningu	Nad Hněvkovem vychází Pendolíno
K jídlu se to nehodí, ale dá se s tím skvěle machrovat, kolik kdo vydrží :-)	Skončila hůř, než legionáři na Heffronu. Nevrátila se domů.
Chvíli před odjezdem	Tim po nás vrhá smutné pohledy (ve skutečnosti se mu ulevilo, že jsme pryč a má chvíli klid)

Tati, jak to zapaluješ .....	Iontové nápoje
Potkaly se dvě stejné Kloučkovy dýmky ...	... Olda dohlíží, jestli nám chutná
Loučení ...	... mizíme v dáli

    text (C) Radim Přikryl foto (C) Radim Přikryl a Kryštof