Poslední letošní výjezd Valašského Fajfklubu Text a foto: praporečník Jak všichni
jedinci zapálení do kouření dýmek a podobných příjemných slastí dobře
vědí, odehrála se v sobotu 9. prosince další (a bohužel letos asi
poslední) z významných události tohoto roku. Bystrý čtenář již jistě ví, o
čem dnešní reportáž bude - ve Velkých Hošticích poblíž Opavy se odehrál
další ročník Mikulášského kouření pořádného PC Silesia. Celá akce se nesla
v podobném duchu jako její předešlé ročníky a také závěr byl stejně skvělý
- ale nepředbíhejme...
Soutěžících se nakonec sešlo dvacet sedm, včetně tří žen. Soutěžním tabákem byl Stanislaw London Mixture. Tato volba nám lehce zkomplikovala život - přestože je to tabák velmi příjemný a všichni zúčastnění členové našeho klubu jsou latakio-pozitivní, s kouřením tohoto typu tabáku jsme nepočítali a neměli jsme dýmku, do které bychom jej nacpali. Použít ke kouření svou oblíbenou soutěžní dýmku zakouřenou aromatickými tabáky obvykle kouřenými na soutěžích se nám nechtělo a tak mně a Fojtovi nezbylo než nacpat tabák do právě koupené dýmky. Tento handicap se v závěru naopak ukázal jako výhoda, protože mi díky oné dýmce tabák prohoříval rovnoměrněji než obvykle. Po rozdání sirek a papírové podložky (nikoliv však tabáku) byl ohlášen začátek nacpávání. Tento problém se ale vyřešil velmi rychle a soutěž mohla začít. Náš metodik Honza neopomněl svou funkci a všem připomenul, že si máme přeložit své papírové podložky.
Tabák hořel skvěle a první soutěžící začali odpadávat téměř po pul hodině. Čas ale nebyl důležitý – kolemchodící Mikuláš dohlížející na průběh soutěže od těch, kterým štěstí nepřálo, vybíral startovní čísla a napichoval je na kovový bodec. Podle pořadí lístků se pak na konci chodilo pro ceny. Největší smůlu měl letos náš Fojt. Nedlouho po něm tabák vyhasl i našemu favoritovi Honzovi a tak byla dána šance i nám, služebně mladším. Pak už to šlo ráz na ráz. Skvělé deváté místo připadlo Pavlovi a dezénista Aleš se prokouřil dokonce na čtvrté místo, díky čemuž se stal jedním ze šťastlivců odnášejících si dýmku z Pipe Studia Stanislav. Poslední tři soutěžící byli sesazeni k jednomu stolu a pod bedlivým dohledem Mikuláše museli střídavě vyfukovat kouř. Odpadl jeden, odpadl druhý – a vítěz letošního ročníku byl na světě. Pokud vás zajímá kdo to byl, tak věřte, že to byl poslední člen našeho pětičlenného družstva, a to já.
Po vyhlášení
výsledků a rozdání mnoha hodnotných cen si každý z účastníků sáhl pod
stromeček, aby si vybral jeden z dárků, který si dýmkaři pro sebe navzájem
připravili. Pak už následovala volná zábava – pilo se víno, pojídala
šunková kýta a diskutovalo se o nesmrtelnosti chroustů. S přibývajícím
časem se lidé začali rozjíždět ke svým domovům, a nejinak také my. Kolem
osmé hodiny jsme naskákali do auta a nechali se Honzou bezpečně dovézt do
svých domovů.
Praporečník v.r.
|
|||||||||||||||
text a fotografie (C) Alois Chumchal |