U Světlušky v Hranických Loučkách

Rekapitulace úspěchů roku 2011 ... 13. - 14. ledna 2012

   Jdeme do roku 2012.  Konec světa pravděpodobně nepřijde, a s Fajfklubem to také nevypadá špatně. Ale protože jsme se o tom potřebovali ujistit, sešli jsme se jako každoročně v Hranických Loučkách na tradičním Jubilejním shromáždění. Valašský Fajfklub je s hospůdkou a pokojíčky v Loučkách spojen přímo pupeční šňůrou, kterou protéká životodárná tekutina (většinou destilovaná v Irsku).

Pod vlajkou Svazu mládeže	Aleš torpéduje	Víťa panákuje

A tak jsme se v Loučkách shromáždili jako každoročně v lednu, abychom shrnuli úspěchy minulého roku, neb neúspěchy pochopitelně žádné nebyly. Spočítali jsme kolikrát jsme se setkali, kolik kilo tabáku jsme vykouřili, kolik jsme vypili piv, kolik z nich bylo dvanáctek, kolik jsme zlikvidovali Jamesonů, kolik jsme propálili fajek, kolik jsme na Kolibě snědli volských ok, kolik jsme navštívili soutěží, kolik jsme obsadili prvních, druhých, třetích a posledních míst, kolik kilometrů jsme za soutěžemi ujeli, kolik nás stál benzín, s kolika přáteli jsme se tam potkali, kolik slov jsme s nimi prohodili, kolik cen jsme si odvezli. A kolik cen jsme rozdali na Starostově Fajfce a s kolika lidmi se máme rádi a kolik opravdových přátel nám dýmky přinesly. Přeháním. Žádný takovýto podrobný rozbor jsme nedělali. Ale poseděli jsme, poklábosili a bylo nám dobře. Protože u Světlušky a v dobré společnosti je vždycky dobře.

Chilli - čili - fazole & žebra	Fojtovi šmakuje	Nástěnkář mudruje

Pojedli jsme vynikající mexické fazole s uzenými žebry, v přípravě tohoto jídla se Světluška již stal po tolika letech absolutním virtuózem. A jako druhou večeři nám Víťa připravil kančí gulášek jako od maminky. Fantazie, v bříšku jako v pokojíčku.

Zamlžený Dalibor	Zamyšlený fojt	Zamyšlený Zbyněk

Když jsme probrali minulost, pustili jsme se do plánování. V březnu totiž bude další ročník naší milované soutěže "O Starostovu Fajfku". A ne jen tak ledajaký, ale DESÁTÝ. Takže je potřeba se na něj pořádně připravit. A tak se rozdělovaly úkoly, přidělovala práce, vymýšlely nápady. Věříme, že "desítka" bude super.

Dej mi ochutnat	Zdeněk lehce uvadá	Venku přituhuje

Večer jsme ještě vystříleli něco rachejtlí a úspěšně vypustili jeden horkovzdušný lampion. Další dva se již v silném větru vypustit nenechaly a zbaběle zůstaly na zemi. Za trest jsme je nechali potupně shořet v kamnech.

Příprava	Pokus o start	Bylo to marné

Postupně jsme se projedli a propili k půlnoci. Jako každoročně se pak klub rozdělil na část nocující a odjíždějící, tentokrát dost nerovnoměrně. Těch co dávají přednost domácímu lůžku byla kupodivu většina. Přišli tak o tradiční ranní rituál v podobě kafe na baru a míchaných vajíček (někdy se skořicí).

Je večer nebo ráno? Spím či bdím?	Dáte si vejce nebo vejce?	Turek. Ze spolku.

Druhý den měl zajímavou dohru - zbyvší kolegové se podrobili dobrovolnému testu na alkohol v dechu. A aniž to předpokládali, stali se rukojmími vlastních jater, která nestačila včerejší alkohol dostatečně rychle odbourávat. A tak seděli okolo stolu a co půl hodiny dýchali do testeru. Domů odjeli ve dvanáct třicet :-). Netřeba komentáře.

                                                                                           Nástěnkář

  text (C) Radim Přikryl foto (C) Alois Chumchal