Akce Jaderka - 0.ročník (testovací) Malá vodní elektrárna, k. ú. Zašová 4. července 2025
Je to již drahný čas, co mezi nás přišel Jošt s návrhem uspořádat bushcraftovou akci, spojenou s exkurzí malé vodní elektrárny na Rožnovské Bečvě a následným nocováním v jejím těsném sousedství. Dny a měsíce míjely, až na jaře letošního roku dostala akce pevný termín a postupně se jako z mlhy nad vodou, začaly vynořovat obrysy a podrobnosti celé události. Dokonce se i ustavil Jaderný výbor, o kterém jsme skoro nic nevěděli, až na jeho dva (?) členy, kteří pitvali detaily. Nakonec přišel den D a část členstva se začala sjíždět na udanou lokalitu, loučku mezi lesíkem a plotem ohraničujícím malou vodní elektrárnu. Ještě než začala exkurze, se slovním doprovodem pana majitele, mužstvo vztyčilo slavnostně vlajku Valašského Fajfklubu, poté rozbilo tábor a přirozeným rozdělením, tím mám na mysli nikoliv velením, ale team-work prací, začaly přípravy dříví na oheň, stolu a sezení, jídelního koutku, chlazení nápojů atp. Úderem sedmnácté hodiny mezi nás přišel majitel pozemku a malé vodní elektrárny – Zdeněk Bartošík. Úvodem zmínil historii mlýnů v okolí, zejména na Zuberském potoku. A pak již popisoval anabázi rodiny Bartošíků, kde Zdenka vedl zejména jeho tatínek, ale stavbou malé vodní elektrárny si „užila“ mnoho času a útrap celá rodina. Velice krásně, je celé dobrodružství spojené nejen se stavbou elektrárny, ale i stručnou historií malých vodních elektráren na webových stránkách www.okobeskyd.cz, resp. přímo zde: https://www.okobeskyd.cz/?p=10142. Po poutavém výkladu jsme přešli do domečku, kde je ovládání elektrárny a zde nám majitel pustil i film, který zachycoval celou realizaci elektrárny. Pochopitelně, že pak byla šneková turbína na principu Archimédova šroubu spuštěná a my jsme pokračovali v obhlídce s doprovodným slovem, ze všech stran: uvnitř objektu, na náhonu, nad šroubem. Rodina Bartošíkova opravdu zaslouží uznání a obdiv. Je neskutečné, že zdroje energie, které jsou v souladu s přírodou, mají mnohem tvrdší „papírovou“ agendu a nepodporu státu, na rozdíl od třeba solárních polí….Ale to se již hodně blížíme do politiky, takže raději konec. Po cca 1 a půl hodinové exkurzi jsme se vrátili zpět k našemu tábořišti. Během exkurze dorazil mezi nás i Zbyněk z Bystřičky. V den akce mně telefonicky sdělil, že „vyměkl“ a na noc stan nebere, …..přijede karavanem. A také tak učinil. Bylo krásné, jak po tábořišti běhali mužové odění pro pobyt v nejhlubším pralese a mezi nimi se pohyboval v šortečkách a žabkách Zbyňďa, s čepičkou, na které mu stál zelený list (pokud byl v kondici). A nejen to, pokud například Jakub nabídl, kdo chce ručně 5 min. mletou Jihlavanku, Zbyněk to doplnil, že případně může z kávovaru v karavanu rozšířit nabídku o espresso, ristretto či lungo…. Když viděl Winkela, jak stojí u propanbutanového dvou plotýnkového vařiče, nabídl gril a další zázemí v karavanu…. Což jsme museli odmítnout, protože takové zhýralosti jsme pochopitelně v našem tábořišti v břehovém porostu veletoku Rožnovské Bečvy vůbec nemohli použít. To by bylo proti celé původní myšlence. Oheň se krásně rozhořel, pivínka ubývalo, skoro každý si udělal jako předkrm špekáčky (předehra špekáčkobraní), bafkali jsme dýmky a doutníky či doutníčky, podával se Winkelův skvělý buřtguláš (k ochucení papričky, které vypalovaly trávu vedle stolu..), hrálo se na kytaru, rozprávělo, poslouchaly písničky a bylo nám moc fajn. Hvězdičky na nebi už naplno zářily, když před půlnocí opustil tábor Fojt, ráno Jošt, Zbyňďa s karavanem, a nakonec zůstala tvrdá bushcraftová jednotka, která tábořiště vzorně a ekologicky uklidila a Winkelovým žebřiňákem se vypravila zpět do civilizace. Pánové, za sebe mohu říci, upřímně, že tak skvělou akci jsem nečekal a už se těším na příští rok. Tedy, pokud k nám bude majitel pozemku a vodního díla, pan Zdeněk Bartošík, stejně tak ohromně vstřícný, jako letos. A za to mu opravdu moc děkujeme! Jošte, skvělý nápad. Sepsal Fojt Foto Jošt a spol.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|