Korytnačky pochodují do Hranických Louček           16.-17.ledna 2009

Zhodnocení loňské sezóny na tradičním místě v obvyklém čase ...

    Fajfklub zahájil osmou sezónu! Třeba z pohledu želvy to není zrovna ohromující číslo, ale my jsme na něj nesmírně hrdí. A protože každé uplynulé období je nutno řádně zhodnotit, vymysleli jsme každoroční lednové Jubilejní shromáždění v Hranických Loučkách. Koná se vždy zkraje roku, v hospůdce našeho Světlušky, na kopečku mezi Valmezem a Hranicemi. A tak jsme sbalili vlajky, spacáky, dýmky, tabáky a krabici s želvami a vyrazili v několika autech směr západ.
První dorazil - jak se sluší a patří- fojt Marek, spolu s metodikem a trenérem Honzou. Postupně pak přijeli praporečník Lojza, Garfield Pavel, nástěnkář Radim, v dalším voze pak pokladník Josef se záznamníkem Kubou. Ze Vsetína přifrčeli hlavní dezénista Aleš s čekatelem Jendou a jednotlivě pak ztracení synové Karel, František a dokonce i Jirka. Spolu s hostitelem světluškou Víťou a s přáteli z Irska s červenými čepicemi nás byl plný lokál a významná většina členské základny.

Fajfklub se sešel v úctyhodném počtu...	... bylo nás plno. Fojt pronáší úvodní řeč.

      První si vzal slovo fojt. Zhodnotil loňský rok, popřál nám všechno nejlepší do toho letošního a nastínil plán toho, co všechno bychom mohli v roce 2009 spáchat. Mimo jiné jsme určili termín, kdy se bude konat sedmá Starostova Fajfka - bude to 14.března. Poté se ujal slova náš pokladník a zhodnotil finanční situaci klubu. Velice nás překvapil tím, že po nás na místě nechtěl žádné peníze, jak je jeho oblíbeným zvykem (ono když se někdo jmenuje Vybíral, je těžké tomu odolat:-)). Kolem a kolem, můžeme být spokojeni. Naše komunita funguje už osmým rokem ve vzájemné shodě a bez významných rozepří, finanční situace je stabilní, jíst a pít nám chutná ... není co řešit. Chuť k jídlu se nám pokusil zkazit světluška, když nám ukázal místa, kde bude probíhat bourací brigáda za tři týdny :-) ale náš apetýt je nezlomný. Šrůtky uzeného rovnou z udírny a talíře fazolí nám udělaly móóóc dobře. K tomu sympatické "lavinové" pivo Maestro, jo jo, v bříšku jako v pokojíčku.

Tohle tedy fakt ...	... nepotřebuje komentář
Garfield trpělivě ale napjatě očekává svůj talíř	Již se dočkal. Výraz v obličeji je lepší o 37%.

     Po jídle přišla řada na želvičky. Z krabice je vyklopil Lojza, a jak asi tušíte, nejednalo se o živé krunýřnatce, ale o společenskou hru, kterou praporečníkovy děti dostaly pod stromeček. Protože na krabici bylo napsáno, že hru zvládnou děti od pěti let věku, hleděli jsme do budoucnosti s optimismem. Opak byl pravdou. Jak vypadala hra vesele a neškodně, byla nakonec relativně náročná na přemýšlení a kombinační schopnosti. Asi i proto nenašli mnozí přihlížející odvahu zapojit se do hry také a místo toho se posmívali těm, kteří si lámali hlavy, jak dovézt svou želvičku do cíle na hřbetě nějaké jiné "korytnačky".

Spousta srandy na deseti políčkách	Tulící se želvičky. Té vespod je asi docela teplo.
Vrcholné soustředění ... nebylo nic platné.	Nadšení příznivci a skandující diváci.

  Ale jako všechno, tak i hry časem omrzí a tak jsme korytnačky poslali spát a věnovali se zábavě okolo stolu. Upřímně - musíme přiznat, že jsme proti předchozím rokům asi o něco "dospělejší", protože se pilo poměrně umírněně a o nějaké "remíze" nemohla být ani řeč. Mnozí z nás nebyli ve své kůži, konkrétně na Pavla, který si dokonce ani nenechal přidat uzené s fazolemi byl smutný pohled. Honza a Kuba zase museli druhý den do práce, a tak se většina přítomných odebrala do pokojů poměrně brzy, a někteří dokonce ani nepřespávali a mizeli v mrazivé noci směr domov. A tak nakonec mnohem větší výdrž než většina našich členů měla místní, sotva tříletá holčička, která s rodiči odcházela domů před půlnocí, ovšem beze známek únavy. Okolo našeho tak stolu zůstala jen hrstka statečných, která se nakonec smrskla na dvojici fojt/světluška.

Čerstvě ženatý Aleš dostal propustku :-)	Pokladník, který nechce peníze
Zkušený energetik Karel měří ohnivzdornou rukou výkon kamen.	Souboj fotoaparátů, za objektivem fojt, před objektivem Lojza

    Fojt svou bdělost doložil záznamem na naší webové "nástěnce", kde zanechal stopu ve 4,38 ráno
:-). Druhého dne jsme, už ve značně prořídlém počtu, vyčkali probuzení hostitele, popili něco nealkoholických nápojů a posnídali tradiční míchaná vajíčka. Vyrovnali jsme účet, ještě chvíli poseděli a poklábosili a okolo desáté vyrazili k domovům.

Takhle to v pátek začalo ...	A takhle to v sobotu končí ...

    Doufáme, že za rok se zase setkáme při stejné příležitosti na stejném místě a budeme stejně v pohodě jako letos.

                          Ať žijí korytnačky!

                                                                                    Nástěnkář
     

Text (C) nástěnkář, foto (C) světluška, záznamník, praporečník, fojt