IX. Jubilejní shromáždění v Hranických Loučkách 18.-19. ledna 2013 je zahaleno tajemstvím, protože čestné povinnosti udělat zápis se ujal hostitel Světluška Víťa, který má milion jiných povinností a na blbosti nemá čas. Místo toho, aby psal článek na web tak stavěl srub, budoval hospodu a ubytovnu a dělal jiné nepodstatné věci. A aby neměl ostudu, tak tuto reportáž, seskládanou z útržkovitých vzpomínek, sepsal den před konáním dalšího jubilejního shromáždění, čili mu na tvorbu reportáže stačilo 361 dní :-). A tak si přečtěte popis akce z pohledu hostitele:

Neuvěřitelné, po deváté se setkáváme u mne, i když jsem dvakrát absentoval, a já se těším na své přátelé, jako by to bylo prvně. I když jsem avizoval, zda nemám změnit letoucí jídelníček, bylo mi taktně naznačeno, abych neexperimentoval s chuťovými pohárky členů klubu, a hleděl si, jako každý rok, plotny, s plným hrncem mexických fazolí a aby v udírně visela uzená masová žebra. Večer si můžu vymyslet cokoliv, ale ráno ať jsou vajíčka na slanině a hlavně dostatek Fanty. (nikoliv FRANTY, ten už u nás totiž není). S chutí jsem opět experimentoval a vyzkoušel nový postup přípravy, stále stejných fazolí. Myslím, že se mi opět povedly, mastné pusy a plná břicha toho byly důkazem.

První nedočkavci se začali sjíždět již po čtvrté hodině odpolední. Připravil jsem malou, ale opravdu malou výstavku dýmek a tabáků, které se mi podařilo zakoupit na burze za směšnou částku. Mlynářská dýmka a i druhá dlouhá dýmka po 350,- Kč i s poštovným. Plechová krabice s Jemným dýmkovým tabákem z roku 1921 (cena v roce 1921 = 2,- Kč) 15 paklíků i s krabicí a poštovným bratru za tři stovky. Lulkový americký tabák z dvacátých let, 2 kusy za dvě kila. Kupodivu byly paklíky suché a nejevily náznaky houbových, či jiných chorob.

Jelikož náš Fojt avizoval pozdnější příjezd, nechali jsme formality formalitami a jali se ochutnávat plody irských zahrádek, které jsme prokládali mexickými fazolemi s uzeným, dýmkami a doutníky, celí nedočkaví, příjezdu našeho velitele. Jak šly minuty a hodiny, začalo být jasno, že bude temno. Po příjezdu také Fojt konstatoval, že do zombíků mluvit nebude a tak se oficiality pro letošek odložily na následující dýchánek, což bylo první tajemství, co nám vlastně chtěl Marek sdělit.

Zajímalo mne, jak takový Jemný dýmkový tabák chutnal. Na několikrát jsem jej zkusil navlhčit. Nakonec to šlo nejlépe keramickými peckami v plastové krabičce, ale s větráním, aby nezplesnivěl. Chuť pak mohli naši členové vyzkoušet sami, jelikož jsem uspořádal soutěž v „rychlém“ kouření. Ceny do soutěže byly, co kdo přines. První a druhá cena Jirkova dýmka a můj Lulkový americký tabák. Dále byla Radimova vodka, Jirkovy doutníky a popelníky zn. DEZA. Soutěž proběhla bez měření času jen na pořadí, které je, kromě prvního místa zahaleno dalším tajemstvím. Marek a já, jsme se podělili o první flek, neboť nám to zhaslo současně. Já hrábnul po pěkné dýmce, Marek po historickém tabáku.

Večer plynul příjemnou zábavou a pomalu odcházeli jednotliví členové na kutě. Je opět záhadou, kdo, kdy a hlavně proč tak brzy. Ani letos jsme s Markem neudělali výjimku a zakončili naše zasedání ve čtyři ráno.

Ranní turek, někdo pivo, povětšina fantu, ale hlavně vajíčka, nás postavily na nohy. Zodpovědní si sedli za volant a nezodpovědné rozvezli domů. Posledním tajemstvím je to, kdo všechno tam byl ale hlavně, jak jsme vypadali. Nikdo totiž neudělal jedinou fotografii z této akce. Snad se to příště podaří.

Malé Post Scriptum z pera nástěnkářova:
Několik fotografií se přece jen našlo v archívu, bohužel na nich nejsou téměř žádní lidé. Ale co, myslím že vypadáme pořád stejně. Ještě malá perlička, taková zajímavost pro řidiče - náš zodpovědný metodik Honza s sebou přivezl alkoholtester a výsledky byly překvapivé - jakože jsme se po ránu cítili úplně v pohodě a neměli jsme pocit že bychom konzumovali zrovna nadměrně, zdrželi jsme se v Loučkách o několik hodin déle, než jsme čekali. Ti nejzodpovědnější měli v dechu "nulu" až po poledni.
      A víc z paměti asi nevydolujeme, rok sice utekl jako voda, ale přece jen je to dlouhá doba.