Už to tak chodí, když se uvnitř Asociace neumějí (nebo nechtějí) domluvit na termínech, a tak se malá (relativně větší) část našeho Fajfklubu vydala na tradiční, již 15. ročník Beskydského kouření a (relativně menší) část, na V. ročník Grand Prix Slovakia do Nitry. Čímž nemíním to, že se naši členové tímto řídí, nebo se jim to líbí. Ta (větší) část se skládala z Metodika a Světlušky, přičemž přibrala sebou hezčí Honzovu půlku a jela tradičně reprezentovat Valachy mezi „Ostravaky“.

Již tradičně, na Lučině v restauraci u Adámků, v letošním "babím létě", se sešel Pipe club Ostrava, kousek Valašského fajfklubu, virtuální Dýmka.net a Jan Machančík z PC Brno, viz. výsledková listina, aby změřili své síly o pěkné, zajímavé, ale nesponzorované ceny v pomalém kouření, tabáku Dunhill Apperitif.

V mírně ovíněné náladě, přivítali president a vicepresient PC Ostrava, sedmnáct závodníků a hosty, jelikož Standa předchozí večer oslavoval své nekulatiny. Bohatý raut, zbyvší ze včerejška, odstranil zděšení některých hladovců, poněvadž hospoda překvapivě tento den nevařila obědy.

Málokdo z přítomných si všimnul, že počítačovou techniku, registraci, vybírání startovného, organizaci, start, soutěž, zpracování výsledků, tisk diplomů, vyhlašování vítězů, gratulaci účastníkům, bon-motování a bavení, zvládal oslavenec levou zadní. Měli bychom se zamyslet nad efektivitou našeho organizačního týmu :-))

Ještě před startem soutěže byla vyhlášena nová kategorie "Cena o průměrného kuřáka". Spočívá v tom, že se sečtou všechny dosažené časy a podělí se počtem soutěžících. Závodník s nejbližším časem se stává "průměrným kuřákem". Všichni ostatní, se stávají buď nadprůměrnými  nebo podprůměrnými kuřáky. Kategorii vymyslel, realizoval a ocenil klubový výrobce dýmek, Petr Pohludka, krásným výrobkem.

Start byl odložen, z důvodu nedochvilnosti několika místních borců, ale nikomu to nevadilo.  Velice rychle se "ustartoval" místní borec Standa Mokrýš, a to již po 2 minutách. Nepodařilo se mu totiž zapálit. Posléze se snažil návrhem na změnu mezinárodních pravidel, a to zapalování dýmky min. třemi sirkami dostat zpět do hry, ale do konce soutěže se mu to ale nepodařilo, nejspíše proto, že předsednictvo dýmkařských klubů v sobotu odpoledne nepracuje.

Pánské prostředí soutěže prosvětlilo několik, opravdu krásných osob opačného pohlaví. Jen škoda, že se nezapojily do soutěže. Standova drahá žena s dcerou, které odešly ihned po registraci, dále hezčí polovička našeho metodika a dvě dcerky Jardy Celucha. Ty obsadil a plně se jim věnoval Vlastík Šenkýř. Možná i proto byl korunován na průměrného kuřáka, i když má na víc.

Kouření zmíněného soutěžního tabáku se vyznačovalo velkým procentem Latakie. Vlhkost a konzistence byla standardní, (výrazně se odlišující od suchého Stanislawa), a relativně nízké časy soutěžících, tzv. podprůměrných kuřáků, byly způsobeny velmi dobrou náladou a konverzací, které způsobily vyhasnutí dýmek  nepozorností kuřáků udržovat uhlík dostatečně žhavý.

Zajímavý postřeh ohledně nákupu levnějšího tabáku nám dal Petr Pohludka. Na  www.smokingpipes.com se dá objednat tabák z USA či SRN bez cla a DPH. Je velmi výhodné objednat si jednotlivé zásilky po 2 uncích z USA, nebo ze SRN 50 g za cenu kolem 1,80 USD+doprava. Vychází to na polovinu ceny u nás.

Vzkaz pro našeho Fojta od Jardy: v červenci si vyzvedl dvě trička černé a bílé. Objednává si to ještě jednou. Fojt už prý ví.

Po ukončení soutěže bylo jasné, že Brňáci mají nad severní Moravou velký náskok. Honza Machančík, přebírající první cenu, byl marně přemlouván k přestupu mezi Ostravské borce. Nepřijal, ač benefity byly velice lákavé. Jako např., že ho nechají na Lučině každý rok vyhrát apod.

Další ceny přebrali místní borci, proložení Valašským fajfklubem a Dýmkou.net. Ceny, jak jsem se zmínil, nebyly sponzorovány velkododavateli ale jen pořadatelem, což velmi kvituji.

Po oficiálním ukončení Jarda Celuch nabídnul dvě rarity. Doutník Black Gold, který uchovával dvacet let. Rozdal téměř celou krabici. Poté nabídnul tabák ze své návštěvy Sýrie. Nacpal jsem si také a prvních patnáct minut se mi zdálo, že si sypu pepř na jazyk, ale pak se to nějak ustálilo a dokouřil jsem ho v pohodě. Zajímavá zkušenost ..... dík Jardo.

Cenu průměrného kuřáka si Vlastík vychutnával se vším všudy. Jedinou podmínkou, ponechání si ceny ve formě dýmky Petra Pohludka byla, že každý ročník Beskydského kouření ji přinese ukázat pěkně vyčištěnou.

Závěr patřil Standovému vyhlášení novinky. Příští ročník se bude  soutěžit se zatím neurčenou značkou, ale se spořičem tabáku. Viz. foto. Samozřejmě, že si chachaři nenechali ujít možnost „omlátit“ svého vicepresidenta 46x o nastavenou zadnici a zem, tzv. hobla. Pak byl přinesen slavnostní dort, na kterém se měla vyjímat z marcipánu, jak jinak, než dýmka. Detailní pohled ukazuje, že cukrářce se spíše povedlo úplně něco jiného ….

Naše relativně úspěšná účast a odjezd zdaleka neznamenal ukončení akce, ale pokračování velmi příjemné zábavy s kytarou Standy Mokrýša a kdoví co ještě .....

Sepsal a nafotil Víťa Mackovík

Výsledková listina ZDE

Sada fotografií:

Hladký průběh soutěže
 

Hobla
 

Mecenáš Jarda Celuch