XIII. Hanácké kóř, Olomouc

IT sekce reprezentuje ... reportáž z Garfieldova pera a praporečníkova fotoaparátu


Jaro je tu !!!

     Sluníčko svítí, rostliny kvetou, ptáčci zpívají, brouci na rozpáleném betonu se páří. Zkrátka, jaro je tu! A co může být hezčího, než strávit tento nádherný den v nějaké zakouřené restauraci. A tak nelenili ani členové Valašského Fajfklubu a vydali se do naší desetivěžaté Olomouce na tradiční, konkrétně 13. ročník Holomóckého kóře. Vydali jsme se v počtu dvou lidí, garfield a praporečník. Jak jsme posléze zjistili, dva lidé jsou minimum: jeden se umístí dobře a druhý ho jistí pěkně ze zadních pozic.

Jaro je přímo hmatatelné.


 
Příští ročník Hanáckého kóře bude v nové hale.

 

       Krásnou procházku jarní Olomoucí jsme zakončili v nádherné fotbalové restauraci. Z menu zmiňme jen ty nejzajímavější: talíř pěti řízků, pečené koleno, uzený bůček, biftek. Po skvělém obědě jsme se odkutáleli na místo konaní soutěže, kde nám bylo sděleno, že v ceně startovného je i oběd. Nezpanikařili jsme a domluvili se s obsluhou, aby nám jídlo schovala, že si ho po soutěži sníme.

Praporečník se obával, že podcenil oběd.
 

Garfield se obával, že podcenil svačinku.
 
Ceny pro vítěze
 
Společná cena pro nás ostatní
 
Již tradiční ochutnávka vína. 
 
Předstartovní napětí by se dalo krájet.
 

     Alpenstock (tradičně se svojí dýňovicí) vypravuje poměrně nezajímavý příběh, jak se dostal ze Starostovy fajfky domů do Prostějova a jak ho žena podporuje v pití a kouření dýmky. No prostě nuda nuda, šeď šeď. Nebýt toho, že tenkrát pil Jamesony s praporečníkem, ani by nebylo co vypravovat.
 

  

Soustředění před startem.
 
Naše skupinka. Standa Farana plný starostí s přípravou Klání.
 

Oblíbené promítaní fotek z dění klubu. 
No, někdo musí být druhý.
 

A už se soutěží.

 

Vítězka dámské části soutěže.           

                                                                      

Letošní vítěz Vladimír Beránek z APC UH. Zachycen nádherně ze zadního profilu.
 

   Letošní novinkou byla soutěž o nejhezčí dýmku. Všichni účastníci při zápisu dostali pěknou kuličku. Nadšení z kuličky trvalo jen do té chvíle, než nám bylo řečeno, že je to kulička hlasovací a tudíž vratná. Kuličky se vkládaly do kelímku K počítání kuliček nakonec nedošlo neboť Alpenstock všechny s přehledem převálcoval svojí pěnovkou.

Dokrmná po soutěži.    
 
Alpenstock se svojí vítěznou pěnovkou a cenou, že prý hubník.

    

    


 

 

  text  (C) a  foto (C) Pavel Látal a Alois Chumchal


.