Znova na Vysočině, opět na zámku, jako vždy skvělé 

5. listopadu 2022

K podzimu neodmyslitelně patří soutěž v Třebíči. Soutěž v polovině republiky, na které se setkávají kluby ze západní i východní části naší země více, než kde jinde.

Přesto, že jsme se sotva vrátili z návštěvy společnosti BPK, vyrazili jsme znova na dalekou cestu. Shodou okolností je to do Proseče i do Třebíče od nás zhruba stejně daleko. Lehce jsme obměnili posádku, místo čekatele Petra naskočil náš dlouholetý parťák Aleš a vypadalo to na optimální počet čtyř lidí - na jednou auto akorát. Trochu neklidu do příprav vnesl Lojza, který těsně před odjezdem projevil také zájem o účast. Bohužel, jet tři hodiny tam a další tři zpátky v pěti v jednom autě nám nepřišlo schůdné, a na další posádku to nevypadalo. Takže zůstalo u čtyřech. Však nás ještě letos čeká Zlín a Nový Malín.

Třebíč má jeden zádrhel. Prezídium ADK v 10,30. Znamenalo to pro nás odjezd v osm ráno, dvacet minut jednání prezídia, jehož členem je i náš fojt a které stejně začalo v jedenáct, a zbytečně moc volného času do začátku soutěže. Zkuste se příště domluvit, že zasedání uděláte půl hodiny před soutěží, prokážete tím mnoha lidem službu.

Druhý zádrhel byl jinde. V předsálí rozložili svou e-trafiku manželé Hubaczovi, ale nepřivezli vůbec žádné vánoční tabáky - kterými v Třebíči vždycky vybavuji své rodinné příslušníky, aby mi měli co dát pod stromeček. Potíž je u zahraničních dodavatelů, kteří neplní dodací termíny.   No, ušetřil jsem dost peněz :-(

Sál se hezky zaplnil, mnohem víc, než loni, prakticky dvojnásobně. Na místě byli reprezentanti třinácti klubů v počtu téměř sedmdesáti dýmkařů. Výhoda brzkého příjezdu byla, že jsme mohli docela dobře pokecat s mnoha kamarády.

Ve 14 hodin, krátce po úvodním slovu a společné fotografii na nádvoří zámku, se začalo soutěžit.

Dýmky se používaly vlastní, přidělený tabák byl Winding Road od firmy Ashton. Jemně řezaný, jen mírně aromatický, lehký a světlý, vlhký tak akorát, dvě zápalky, dusátko a list papíru a šlo se na to.

Ze začátku to vypadalo docela v pohodě,  první soutěžící odpadl v 16. minutě. Pak to šlo celkem rychle, měli jsme pocit, že už jsme minimálně v polovine startovního pole, ale ouha, byl to jen dojem, během čtyř minut odpadli tři z nás, a nedostali jsme se ani na první stránku výsledkové listiny. Naštěstí s námi byl Jirka a jeho skvělá forma. Psychicky jsme ho podporovali a nakonec jsme ho dotlačili až na skvělé čtvrté místo! :-)

Každopádně to byl, i přes pomalejší rozjezd, skvěle strávený den. Krásné prostředí, perfektní organizace, spousta kamarádů, výborné zázemí, skvělá třebíčská whisky, tradiční limonáda ... přes očekávání docela slušné počasí, ve kterém nás Aleš bezpečně dopravil tam i zpět, co víc si přát.

Hlavně ať se příští rok koná znova a zase se všichni potkáme !

 Nástěnkář

Měli jsme spoustu času. V klidu jsme poobědvali ...	... i tradiční třebíčskou limonádu jsme si dali
Dívali jsme se z okna na záchodě ....	... i z okna do dvora. Zábrany proti holubům i se stopami po neúspěšných pokusech o přistání.
Pořád jsme měli spoustu času, tak jsme se vyfotili před zámkem ...	... i před kašnou
A pak už se soutěžilo ... Je úžasné, že po letech už máme svá místa v sále. Před námi chlapci z Rudy a nového Malína, za námi seděli borci ze Zlína, po pravici jsme měli PC Ostrava ... jako každoročně	... Marek letos se svým výsledkem není spokojený
I Aleš zůstal na druhé straně výsledkové listiny, ale očividně ho to nerozhodilo. Myslí na Jitku Molavcovou :-)	Excelentním čtvrtým místem nás letos podržel Jirka.
Několik z cen. Světlá dýmka úprostřed je krásná olivová dýmka s vložkou z mořské pěny. Ode dneška bydlí ve Valmezu.	A na závěr společné foto. Převzato z webu Muzea vysočiny Třebíč, děkujeme. Zvětšete si na původní velikost.

    text a foto (C) Radim Přikryl