Úvod naší výpravy do Olomouce byl jako 
      obvykle poznamenán chaosem v organizování dopravy. Poté, co jsme zjistili, 
      že dostat se do hanácké metropole veřejnými dopravními prostředky v 
      rozumném čase a za přijatelnou cenu je prakticky nemožné, začala fáze dvě. 
      Začali jsme řešit kdo z nás vezme auto, kolik nás vlastně pojede atd. 
      Počet našich reprezentantů průběžně kolísal mezi čtyřmi a šesti a počet 
      aut od jednoho ke třem. Nakonec nás vyrazilo šest ve dvou autech, což se 
      ukázalo jako optimální :-) Sestava byla: fojt Marek, technik Dalibor, dezénista Aleš, nástěnkář Radim, Pavel coby členská zakladna a čekatel 
      Zbyněk. A navíc mezi spřízněné duše patří i Pavel Háp, takže nás v 
      Olomouci zřejmě bylo víc, než z kteréhokoliv jiného klubu. 
       
      Soutěž se konala v restauraci patřící ke sportovní hale, což s sebou 
      přinášelo zajímavé situace. Hlavní z nich bylo to, že velika okna lokálu 
      směřovala přímo nad palubovku haly, kde se odehrával volejbalový mač. K 
      pozitivům patřilo, že se jednalo o zápas dívčích družstev, což se setkalo 
      se značným zájmem přítomných gentlemanů. Horší bylo, že zvuková kulisa z 
      reproduktorů zavěšených přímo pod okny restaurace dávala slušně zabrat 
      našim ušním bubínkům a nervové soustavě. Zvlášt zajímavý byl kontrast 
      sportovního rámusu s hudbou, kterou v přední části sálu preludoval 
      hudebník objednaný pořadateli. Bohužel, zvuk byl celkově nejslabší 
      stránkou soutěže. Ať se prezident HDK Jan Cetkovský snažil sebevíc, v 
      zadní části sálu téměř nebylo slyšet co do mikrofonu oznamuje. Stejně tak 
      jsme pak nebyli schopni porozumět pokynům rozhodčích. Jen na okraj - jeden 
      z nich byl stylově oblečen v teplákové soupravě, inu, dýmkaření je také 
      sport a k místu konání to docela sedělo  
     
      Ale abychom jen nekritizovali- soutěž klapala časově, byla velice slušně 
      zajištěna sponzorsky a sami dobře víme, jakou práci dá zorganizovat akci 
      pro desítky lidí -konkrétně 51 (!)- tak, aby byli všichni spokojeni. 
      Tož tak. Po vyhlášení výsledků nás už v místě konání soutěže vcelku nic 
      nedrželo, ještě jsme se rozloučili s kamarády a známými a vydali se na 
      zpáteční cestu. Nemůžeme říct, že jsme byli přímo zklamáni, spíš jen po 
      dvou excelentních ročnících "Klání zemí koruny české" (jeden
      ZDE 
      a další
      ZDE) 
      víme, že olomoučtí mají na víc. Holt nasadili laťku příliš vysoko :-) V 
      každém případě to bylo vcelku příjemně strávené odpoledne mezi kamarády, 
      takže se příští rok v Olomouci určitě zase uvidíme.  P.S.: prosíme vás, lidičky na všech možných soutěžích, my nejsme Valašský fanklub - vždyť jsme u registrace předkládali průkazy, na kterých je jméno našeho klubu jasně napsané :-) 
  | 
      ||||||||||||||||||||||||||||
| 
       text a foto (C) Radim Přikryl  | 
    ||||||||||||||||||||||||||||