O starostovu fajfku 2013 Jedenáctý ročník Mistrovství Valašska v pomalém kouření dýmky, 16. března 2013 Jedeme dál ...
Ale i to samozřejmě chtělo svou dávku příprav a organizace. Ale protože už nejsme žádní začátečníci, věděl každý co má dělat a v pátek odpoledne před dnem „D“ jsme si mohli v klidu odškrtnout jednotlivé body a říci, že máme hotovo a těšíme se na sobotu.
V den konání akce jsme se na Kolibě sešli okolo desáté dopolední. Kupodivu jsme nebyli první. Na místě již, kromě provozovatele Koliby pana Jeřábka, byli dva kolegové z PC Zlín. A postupně se přidávali další, kamarádi dýmkaři z klubů z Ostravy, z Olomouce, z Nového Malína, z Rudy, z klubu DýmkaNet a několik dalších, kteří přijeli sami za sebe. Přípravy plynuly obvyklým tempem, hosté v klidu poobědvali, my jsme zatím zapojili dráty ke strojům, přichystali ceny a soutěžní propriety. Všichni si, jak už to na soutěžích bývá mezitím mohli nakoupit dýmkařské potřeby – tentokrát v cestovní prodejně firmy eTrafika.cz, dnes obohacené ohromnou nabídkou šňupacích tabáků britské značky Wilsons of Sharrow.
O půl druhé jsme mohli oficiálně zahájit soutěž. Slavnostním příhovorem začal ředitel Jirka. Přivítal přespolní i místní, poděkoval sponzorům a popřál hodně štěstí soutěžícím. Hlavní rozhodčí Aleš řekl něco o pravidlech a o tabáku, a šlo se do akce.
Jak už je u nás obvyklé, soutěžilo se v několika kategoriích. Mimo hlavní soutěže o nejdelší čas předáváme každoročně trofej za nejoriginálnější dusátko a nejhezčí dusátko. Tentokrát bylo zcela jasně nejoriginálnější dusátko vytvořeno z šípu. Z normálního šípu, jaký známe z filmů o Robinu Hoodovi. Zajímavé, použitelné – ale pouze v místnosti s vysokým stropem. Patřilo Radku Kročovi z klubu Dýmal z Nového Malína. Nejhezčím dusátkem pak byla miniaturní busta Sherlocka Holmese ostravského Karla Křibíka.
Další kategorie je interní – bojuje se o putovní pohár pro nejlepšího Valacha. Tuto cenu letos získal praporečník Alois, když mu ji s těžkým srdcem odevzdal loňský držitel nástěnkář Radim. Soutěž probíhala v duchu profláknutého rčení "pohoda, klídek, tabáček". Trošku vlhký, ale příjemně aromatizovaný a chutný Black Forest od Samuela Gawitha v hlavičkách dýmek pomalu vyhasínal, objevovala se zvednutá čísla, provázená výkřiky "čas, čas" a najednou se přiblížil konec, v soutěži byl poslední "našinec" a celkově už jen čtyři soutěžící. Čtvrtý skončil, a putovní "kulu" získal náš praporečník a fotograf Lojza. Potom se ukázalo, že i v tak zvláštní disciplíně, jako je kouření dýmky, se dá taktizovat. Svou průběžnou pozici si totiž velmi pečlivě hlídal Mirek Blizňák z PC Zlín. Když zjistil, že se prokouřil na aktuálně třetí místo, ohlásil konec – důvod byl jednoduchý, Jirkova souprava dýmky s dusátkem určená pro bronzovou příčku byla opravdu krásná. A tak první dvě příčky zůstaly vyhrazeny našim přátelům z Rudy. Tím nám PC5 Ruda vrátil naši výhru u nich doma loni na podzim. Podělili se o krásnou dýmku holandské značky Hilson na prvním místě a dýmku z exotického materiálu jménem morta na místě druhém. A bylo hotovo. Celkově se dá říci, že průběh soutěže se vcelku ničím nevymykal z obvyklého rámce, a dokážete jej vyčíst z výsledkové listiny.
Výpočetní středisko provedlo kontrolu a tisk pozic a časů a po půlhodince jsme mohli vyhlásit výsledky a předat všem zúčastněným nějakou tu cenu. Nechceme se chlubit, ale i díky velmi dobrým vztahům s radnicí našeho města a díky podpoře od několika dalších dlouholetých partnerů, jsme mohli dát hezkou pozornost každému. Ne všechny ceny měly něco společného s kouřením dýmky, ale to obdarovaným určitě nevadilo. Například sada korbelů a džbánu od pivovaru Topvar, box na CD, šejkr na míchané drinky ve tvaru urny, to je jen malý výčet zajímavostí a kuriozit, které se ocitly mezi cenami. Za zmínku určitě stojí dýmka ve tvaru opičí hlavy, replika dýmky z mystického filmu Dálnice 60, kde ji kouřil irský skřítek plnící přání cestujícím. Nám tuto dýmku vyrobilo Centrum pro zdravotně postižené v Domečku ve Valašském Meziříčí.
S potěšením musíme konstatovat, že po vyhlášení výsledků nenastala evakuace a hromadný úprk, ale pohodové posezení, kdy si pořadatelé konečně mohli v klidu povykládat s hosty. Na místě je poděkovat našim dlouholetým partnerům, a těmi jsou město Valašské Meziříčí, eTrafika.cz, firma Graf – služby a Valašská Koliba. Je příjemné vědět, že je někdo, kdo je ochoten pomoci při pořádání tak specifické akce, jakou je soutěž v pomalém kouření dýmky – přece jen, k popularitě fotbalu nebo hokeje máme daleko. Díky patří také účastníkům – bez nich by nebyla soutěž a ani skvělá atmosféra, kterou u nás tradičně zažíváme. Ceníme si toho, že si naši přátelé najdou čas a vypraví se k nám, i když to v mnoha případech znamená hodiny cestování. Všichni jsme si to užili a těšíme se na příští ročník. A i když bude dvanáctý, věříme že nebude tuctový. A protože nikdo z nás na „Fajfce“ nepracuje s vidinou nějaké odměny, cítím povinnost zmínit se o zásluhách jednotlivých členů alespoň formou závěrečných titulků: Jirka Janků – ředitel soutěže, výrobce dýmky pro bronzovou příčku Marek Netolička – udržuje výborné vztahy s městem a sponzory, vážil tabák a rozesílal pozvánky Zdeněk Zimák – návrhy a tisk pozvánek a plakátů, natáčení záznamu z akce Aleš Rimanovský – hlavní rozhodčí a přidal i něco do cen :-) Josef Vybíral – pokladna, registrace, zápalky, pomocný rozhodčí a láhev slivovice do cen :-) Kuba Skalka – časomíra, registrace, kroj :-) Dalibor Krampl – ceny Zbyněk Fojtíček – tisk pamětních listů Alois Chumchal – fotografie Radim Přikryl – logo soutěže, pomocné grafické práce a výpočetní technika, jedna keramická opice Nástěnkář
A nakonec: výsledková listina ZDE
A už úplně nakonec pro zajímavost - několik obrázků z filmu
Interstate 60, s Gary Oldmanem.
A tady je plakát - byla by škoda, kdyby upadl v zapomnění.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
text (C) Radim Přikryl foto (C) Alois Chumchal |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Už jsme se nemohli
dočkat jara. Příroda se probouzí, sluníčko svítí, sukně se zkracují ... a
Valaši pořádají Starostovu Fajfku. Už po tolikáté, že snad ani nemá cenu
to počítat, ale přece jen – oficiálně pojedenácté. Po loňském, jubilejním,
desátém ročníku, na kterém jsme si dali zvlášť záležet, jsme letošní
soutěž pojali trošku komorněji. Žádné mimořádné překvapení, výstava dýmek
ani řády a medaile, uniformy ani promítání veselých obrázků ze života
dýmkařského. Snažili jsme se o přátelské setkání a posezení s přáteli,
okořeněné trochou té chlapské soutěživosti. 
