Úvaha cestou z Lučiny
Cestou z Lučiny jsme s kolegy v autě diskutovali na vážná témata, o životě, kouření dýmky a vůbec. A co z naší diskuze vyplynulo? Jde to s námi z kopce. Nestačí už to, že do nás kuřáků tepou zákonodárci i sdělovací prostředky, ale ubližujeme si i sami. Například na přátelskou soutěž s pohodovou atmosférou jménem Beskydské kouření pořádanou PC Ostrava už několik let nejezdí
kromě nás, Valachů, vůbec nikdo. A navíc ubývá na soutěžích účastníků i celkově, takže se časem může stát, že budeme bafat o závod v pětici okolo jednoho stolu. Máme strach, že se jedná o trend, protože úbytek soutěžících pozorujeme i na jiných soutěžích, bohužel třeba i na naší Starostově Fajfce. Těžko říci, jestli za to může nedostatek času, ztráta potřeby přátelských vztahů s okolním světem, nebo prostě pohodlnost.
Koneckonců i náš vlastní vlastní klub se potýká s podobným problémem, několik členů už neznáme prakticky ani z fotek, v termínech řádných schůzek mají údajně spoustu jiných povinností, případně na schůzku prostě "zapomenou" anebo se prostě ozvou jednou za půl roku a klub je jim, slovy fojta, jarním vánkem. No a na akce mimo náš domovský Valmez jezdí také
stále jen hrstka stále stejných tváří. Třeba je to jen přehnaný skepticismus, ale máme pocit, že nás moc světlé zítřky nečekají, a na vině nebudou jen bojovníci proti kouření.