O starostovu fajfku 2008
Tradiční meziříčské dýmání, tentokrát s troškou politiky
Pošesté ve Valmezu
Už zase nevím, jak začít. A tak asi začnu tím, co bylo ještě před začátkem, asi tak měsíc před soutěží. To jsme začali organizovat, rozdělovat úkoly, vymýšlet, zařizovat, objednávat atd.atd. V souvislosti s tím uvadala komunikace mezi členy klubu, někteří jakoby najednou přestali existovat, nehlásili se a přestali vyvíjet jakoukoli aktivitu. Naštěstí se, jako vždy, nakonec našla hrst nadšenců, kteří na sebe zodpovědnost vzali a pustili se s vervou do práce, které je kolem takovéto soutěže dost a dost. Ale tohle známe snad ze všech oborů lidské činnosti, náš klub zcela určitě není výjimkou.
Navázali jsme na osvědčený a oblíbený koncept, necítili jsme potřebu něco zásadního měnit, protože Starostova Fajfka je zajímavá a oblíbená právě proto, že je docela osobitá. Zvláštnost naší soutěže stojí na třech pilířích. Tím prvním je odlišnost od běžných pravidel podle kterých se v pomalém kouření dýmky soutěží v jiných českých a evropských soutěžích - ve Valmezu se po deseti minutách odkládá dusátko. A na prvních deset minut si každý může vzít své oblíbené vlastní - a to dává prostor k ocenění nejhezčích a nejoriginálnějších kousků. Druhá osobitost spočívá v jisté konzervativnosti ohledně používání výpočetní techniky. Na všech soutěžích se dnes promítají časy a výsledky, ale u nás ne. My máme svého rozhodčího se starobylými stopkami na krku a přijde nám to moc fajn. A třetí pilíř je skvělé místo konání, kterým je naše domovská Koliba. Víme, jak je obtížné získat prostory pro konání takovéto akce, a bohužel se to leckde podepisuje na atmosféře soutěží. A proto zaplaťbůh za Kolibu, ať nám ještě dlouho vydrží.
A ještě se musím vrátit k větě v úvodu - Valašský Fajfklub má sice v záhlaví svého znaku heslo "Bez politiky a bez bab", ale první část tohoto rčení jsme museli protentokrát odsunout do pozadí, a to z prostého důvodu - z pudu sebezáchovy. Se stále se přiostřující situací ohledně "protikuřáckého zákona" stoupá nervozita v řadách dýmkařů. To nás vedlo k vydání "prohlášení", které naleznete v Aktualitách z února a které se podařilo poměrně úspěšně rozšířit do médií. To mělo za následek až neobvykle velkou koncentraci zástupců sedmé velmoci na naší soutěži a jejich zájem o naše názory na možnost absolutního zákazu kouření ve všech restauracích a podobných zařízeních.
A teď už k vlastní soutěži. Sešlo se nás jako obvykle mezi třiceti a čtyřiceti, ze všech koutů Moravy a Slezska, tentokrát pouze muži. K nejvzdálenějším účastníkům jako vždy patřil bard dýmkařských soutěží hradecký Přemek Omrt a reprezentant Společnosti Sherlocka Holmese, prostějovský Alpenstock. Ceny do soutěže dodali donátoři, kterých si stále velice vážíme, dýmku pro vítěze daroval místostarosta Jirka Pernický, který se tohoto sponzoringu ujal po změně na meziříčské radnici - starosta je nekuřák :-). Bohužel zahraniční cesta nedovolila Jirkovi zúčastnit se soutěže. Další dýmky dodal Michal Hubacz z eTrafiky.cz, díky moc. Soutěžní tabáky a několik dýmeček poněkud tajemné značky Zoppo věnovala firma Mostex. A dále děkujeme panu Grafovi, jehož společnost zde nesmíme příliš propagovat - však vy-víte-proč. A jestli nevíte, tak si ho vygooglujte :-). A samozřejmě patří poděkováním robkám z Koliby, jak za láhev Jamesona, kterým přispěly do cen, tak za celodenní péči kterou nám věnovaly.
Po úvodním fojtově proslovu všichni nacpali, úspěšně dvěma sirkami zapálili a začali kouřit jako sádroví ježci :-) I přes absenci dusátek odpadl první soutěžící až po dvaceti minutách. Bezdusátkový systém soutěže měl za následek první diskvalifikaci kterou jsme na soutěžích v tom to našem tak trochu zvláštním sportu zažili - kolega z PC5 z Rudy zcela automaticky sáhl po ťapťátku a začal šmrdlat tabák v hlavičce. Hlavní rozhodčí ho však svým na moři vytrénovaným bystrozrakem odhalil a dotyčný měl po ptákách :-) a po výsledku.
Pro pobavení přítomných jsme vymysleli jedinou inovaci. Vytvořili jsme slide z asi tří set obrázků ze života dýmkařského lidu, který jsme promítali na plátno nad soutěžícími. Navíc jsme mezi seriózní fotografie umístili jednak docela veselé titulky, a dále semtam nějaký obrázek, který s kouřením -dýmky- až tak úplně nesouvisel. Slibovali jsme si od toho rozptýlení soupeřů a lepší podmínky pro členy Fajfklubu, kteří by tak měli šanci na lepší umístění. Opak se stal pravdou. Na fotky koukali všichni, na dýmku se nesoustředil nikdo a podle toho to vypadalo :-) . Tuto teorii podporuje i to, že absolutně nejlépe se z našich reprezentantů umístil Honza Vacek, a ten seděl celou dobu zády k promítacímu plátnu a žádné fotografie ho nerozptylovaly. A získal krásné druhé místo a putovní mramorovou kostku pro nejlepšího Valacha. Pro zajímavost, tato kostka je putovní a nebude se předávat, nýbrž přehazovat. Stávající majitel ji bude vrhat z ochozu v patře Koliby k rukám nového majitele v přízemí. Pokud ji nechytí nebo zahyne, přijde na řadu druhý v pořadí atd.
Další informace o výsledcích si zjistěte sami z výsledkové listiny níže. Za zmínku samozřejmě stojí vítězství Mirka Nopa z Olomouce, kterému se toto u nás nestalo poprvé. Zvítězil s časem hodina a sedm minut, což je na kouření bez dusátka slušný výkon.
Zpestřením soutěže bylo vyhlášení ceny za nejoriginálnější dusátko. Toto se nakonec zvrhlo ve vyhlášení hned čtyř cen, a to nejoriginálnější-nejveselejší-nejodvážnější-nejlépe zpracované :-) takže uvidíme co bude za rok. Opavský Jirka Zapletal byl viděn jak odhaduje výšku místnosti, takže se dá předpokládat, že příští rok si pro změnu někdo prolobuje kategorii "největší dusátko".
Ještě jsem opomněl, před začátkem soutěže se v horním patře uskutečnilo zasedání prezídía ADK, v reprezentativní sestavě dvou prezidentů a jednoho fojta. Členská základna zatím nebyla o zásadních ujednáních prezídia podrobně informována, takže fčíl vlastně nevíme, co máme dělat. No co, budeme kouřit ty naše fajfky jako doteď.
No a dole už vidíte zhodnocení akce, které provedli tři pozůstalí, fojt, nástěnkář a Garfield. Zhodnocení bylo provedeno nad studenou mísou, kterou věnovala paní šéfová, děkujeme. Jak jsme se doslechli, tak ještě jedno hodnocení provedli nezávisle na nás praporečník Lojza s Alpenstockem, kteří hodnotili až do pozdních večerních hodin, až z toho Alpenstock ztratil svou parádní hůl a v Olomouci na nádraží se pak ještě připletl do potyčky policie s fotbalovými rowdies :-)
V civilizované podobě pak ZDE
No a to by bylo pro letošek asi tak všechno. Zaplaťbůh všechno klapalo, nikdo snad neodjížděl rozmrzelý nad ničím jiným, než vlastním umístěním, a všichni se u nás snad zase napřesrok potkáme - pokud nám to naši zákonodárci dovolí.
nástěnkář

