Klubové setkání Valašského Fajfklubu a PC Ostrava v Hranických Loučkách, 15.-16.srpna

Motto: Jak oni do nás, tak my do nich !!!

     Jsou tomu už skoro dva roky, co jsme se utkali s přáteli z PC Ostrava v "klubovém derby" na neutrální půdě - tehdy nás pozvali do Klokočova, do stylového lokálu na ranči - vzpomínky si můžete oživit ZDE. No a protože se sluší oplácet stejným metrem, pozvali jsme "Ostraváky" letos my k nám. Původně jsme měli v plánu tohle setkání uspořádat u nedaleké přehrady Bystřička, v duchu vodních hrátek s vyvrcholením programu v podobě půlnočního vystoupení vodníka s kytarou (ideový návrh postavy můžete vidět v Aktualitách), ale osud tomu chtěl jinak, a bylo tomu nakonec dobře. Na Bystřičce by se jednalo víceméně o letní venkovní akci, kterou jsme z více důvodů přemístili do interiéru naší staré, známé, osvědčené hospůdky v "Ubytovně U hájku", kterou provozuje naše světluška Víťa a kde pořádáme většinu klubových výjezdních akcí. Tohle rozhodnutí se ukázalo jako velmi osvícené, protože podle předpovědi počasí se zrovna v noci z pátku na sobotu měli čerti ženit a rosničkářům tato předpověď vyšla na více než 100%. 
     A tak jsme v pátek odpoledne naskákali do aut a skrze dobrodružné objížďky -hlavní cesta do Hranic je stále ještě uzavřená-  vyrazili do Louček. 

    Bouřka způsobila, že se začátek akce o něco zpozdil, mj. proto, že nástěnkář s fojtem -a hlavně s gulášem- museli strávit nějakou dobu pod střechou na benzínce v Hustopečích,  z nebe totiž padaly takové přívaly vody, že se v nich prakticky nedalo jet. Nakonec jsme se všichni v pořádku sešli a veselice mohla vypuknout. Z Fajfklubu přijelo "tvrdé jádro" v počtu devíti lidí, z Ostravy přijel plný mikrobus, bohužel bez prezidenta klubu pana Sítka, který náhle ochořel. Přivítali jsme nestora PC Ostrava - nejvitálnějšího důchodce na světě Vlastíka Šenkýře, ředitele ostravského Klání Standu Faranu a další členy delegace :-)
     Jak se sluší a patří, program jsme zahájili přípitkem s panem Jamesonem, který je už dá se říci řádným členem klubu. Vyhládlé čekající pak nasytil fojtův kančí guláš, s ratibořským chlebem a cibulkou opravdu vynikající. A hned potom, jen co byli přítomní schopni popadnout dech, vyhlásil náš pokladník Jožka první soutěž. Nic mimořádně originálního, soutěžilo se pochopitelně v pomalém kouření dýmky. Dýmka vlastní, 3 gramy Orange Dream, dusátko vlastní, ovšem pouze prvních deset minut. Nástěnkář vytvořil soutěžní listy papíru inspirované historií dýmkařství na Valašsku - pro velký úspěch a na přání přítomných je zpracoval jako podklad na plochu PC, můžete si je stáhnout ZDE. Nálada pohodová, výkony skvělé, první hodina soutěže uběhla jako nic, až během druhé hodiny soutěž nabrala na dramatičnosti. Hodinu zvládli úplně všichni, časy přes dvě hodiny nebyly výjimkou. Zvítězil reprezentant hostů, Standa Farana. Odnesl si trofej v podobě vkusné skleněné dýmky, už se těšíme, kdy ji u vidíme v cenách na nějaké jiné soutěži :-). Po soutěži se přiznal, že ho ke kvalitnímu výkonu inspirovala kyprá polská reprezentantka Danuta Pytel, kterou pozoroval v akci na mistrovství Evropy.

     Pauzu mezi soutěžemi jsme vyplnili rozpravou na politické téma. Je to smutné, ale i dýmkaři mají politické starosti. V podstatě se jedná o stálé stesky na adresu ADK, asociace, která nás teoreticky zastřešuje, ale její činnost není nikde vidět. Zvlášť patrné to bylo v případě pořádání posledního Klání, které bylo plně v režii PC Ostrava. Asociace nepřispěla ostravským nejen finančně, ale nepomohla v podstatě ani žádným jiným způsobem. Situace se zdá být neudržitelnou, ale po dlouhém jednání mezi našimi kluby se zdá, že se řešení rýsuje. A bude zřejmě dost překvapivé - je samozřejmě předčasné zde uvádět podrobnosti, vše je v počátcích a je potřeba ještě mnoho věcí dojednat a doladit.

Původní pozvánka na původní akci	Soutěž v pomalém kouření doutníčku pod supervizí praporečníka
Spálené prsty, ohořelé vousy, vůně tabáku se prolínala s pachem spálených nehtů :-)	Standa s trofejí - vyhrál co se dalo, i když v druhé soutěži se o prvenství dělil se Světluškou

     Druhá soutěž se konala po patronátem praporečníka Lojzy.  Dodal hromádku sympatických suchých doutníčků a ujal se velení a časomíry. Mluvit už sice moc nemohl, ale viděl stále dobře. Například postřehl, že nástěnkář v zoufalství použil k držení posledního kousíčku doutníku malé kleště a toto mu zatrhnul. Vítězství si tak odnesl opět Standa, ovšem společně s naším Víťou, džentlmensky se dohodli, že nemá smysl pálit si prsty posledními pěti milimetry oharku a ukončili soutěž najednou.
     Venku stále řádily živly, hromy stíhaly blesky a z oblohy se spouštěly proudy vody. Bouřka se točila po kopcích kolem nás tak dlouho, až se jí podařilo způsobit výpadek elektřiny. Nás to ovšem nerozhodilo, pokračovali jsme v debatě při svíčkách. Situaci to zkomplikovalo jen těm, kteří šli zrovna spát, protože měli problém trefit na dlouhých chodbách do svých pokojů.
 

Ještě dvě, pane vrchní	Poezie tabákového kouře ...
Trio Vlastík Šenkýř a Balcarové senior a junior	Takhle velký biftek jsem snědl minulou neděli ...

     S pokročilou hodinou, blížila se půlnoc, odjeli někteří Valaši, většinou ti, které ráno čekaly důležité povinnosti, jako např. rodinné návštěvy a podobně - je jasné, že setkat se s tchýní po prokouřené a probdělé noci není úplně nejlepší pro tvorbu vlastního image :-)  Ti, co zůstali, ovšem nelitovali. Okolo druhé ranní se na stole objevila druhá (?) večeře, v podobě hromady grilovaných steaků. Víťa prokázal kulinářské schopnosti hodné mistra barbecue, jeho výkon byl umocněn tím, že stále nešel proud a Víťa griloval v dešti -byť pod stříškou- na venkovním grilu při světle baterky. Všechna čest, výsledek byl vynikající.
     Co víc napsat ... nad ránem se sešlost postupně rozpustila, při světle svíček a baterek  se přítomní rozešli do svých pokojů kde pak strávili zbytek noci vyrušováni ze spánku neustávajícím hřměním, blesky a deštěm, bubnujícím na okna. Ale pořád to bylo lepší, než spát ve stanu, což měli někteří původně v úmyslu.

     Ráno se pak osazenstvo sešlo plus mínus okolo osmé hodiny, všichni jsme posnídali míchaná vejce, letos bez skořice :-) .  Někteří posnídali i pivo, ale většina pila pouze kávu a nealko, a dýmku si, pokud vím, nezapálil nikdo. Není divu. Pomohli jsme Víťovi uklidit lokál a okolo deváté ranní  jsme se rozjeli k domovům. Ovšem je pravda, že s některými Ostraváky jsme se ráno vůbec nepotkali, noc byla přece jen náročná. Víťa se o ně určitě postaral, exhumoval jejich ostatky a poslal je domů k rodinám.   
     Čas běží hrozně rychle, vůbec jsme si neuvědomili, že minulé setkání proběhlo v Klokočově v listopadu předloňského (!) roku. Ale snad jsme navázali důstojně, i když s ročním prodlením. A doufáme, že se tradice udrží, protože si se "synkama z Ostravy" fakt rozumíme a máme k sobě ze všech klubů určitě nejblíže. O tom svědčí i naše vzájemná účast na soutěžích na Starostově Fajfce a na Beskydském Kouření.   
     A to bude asi tak všechno. Na podzim se setkáme na Lučině, a třeba už zase příští rok na nějaké mimořádné akci, jako byla tato.
     Na úplný závěr zbývá ještě poděkovat Víťovi za to, že nám poskytl pohostinství, i když jsme na něj vybafli dost naprudko pár dní před konáním akce. Nelekl se této výzvy a výsledek byl výborný. Díky patří fojtovi za guláš, kvůli kterému od něj utekla manželka (i když jen na chvíli do Rožnova:-)) , Lojzovi za promptní dodání fotek a Ostravákům za účast ;-)

                                                                                                                     nástěnkář

  fotografie (C) Alois Chumchal    text (C) Radim Přikryl