VI.klání zemí koruny České

Olomouc, 22.4. 2006

Velká vlaková výprava ...

... aneb frutariáni na cestách
 

     Rok se s rokem sešel, a opět nastal čas pro účast na jednu z nejlepších akcí dýmkařské sezóny, Klání zemí koruny české. Letos se Klání mělo konat v Praze, ovšem z více či méně nejasných důvodů z konání této akce v hlavním městě sešlo. Situaci zachránil Hanácký dýmkařský klub v čele s panem Cetkovským, který se organizace promptně ujal a dokázal s využitím zkušeností z pořádání loňského ročníku (ZDE) v krátkém čase uspořádat skvělou akci, jen v o něco menším rozsahu.
      Fajfklub se do Olomouce vydal v počtu pěti reprezentantů- (Radim, Marek, Kuba, Pavel a Víťa) a jednoho člena realizačního týmu - hlavního desénisty, psychologa, maséra, trenéra a manažera v jedné osobě (Aleš). Původní plán jízdy celého týmu vlakem narušil Víťa, který si nechal rychlík v Hranicích ujet, a musel pak za námi do Olomouce přijet autem, s jízdenkou v kapse. Nutno dodat, že vlakem jsme chtěli jet proto, aby jeden z nás nemusel jako řidič abstinovat, a také proto, že podle mnoha dřívějších zkušeností cesta u piva v jídelním voze příjemně ubíhá. Netušili jsme, že České dráhy tento vůz připojují až v Přerově, a navíc že někteří z nás budou v nacpaném vlaku polovinu cesty stát v uličce.
    Krátce po příjezdu do hanácké metropole jsme absolvovali již tradiční vyhlídkovou jízdu historickou tramvají, jízda trvala asi hodinu a půl, a za nádherného slunečného počasí měla neopakovatelné kouzlo. Prokřižovali jsme Olomouc skrz naskrz a přemístili jsme se zpět do místa konání akce. Tam nás čekal zážitek v podobě stolů prohýbajících se pod tíhou zabíjačkových dobrůtek. Posilnili jsme se tlačenkou, klobáskami, jitrničkami a skvělými škvarky, zapili dvěma druhy sponzory darovaného piva a plni optimismu jsme vyhlíželi začátek soutěže. Čekání jsme si krátili obhlídkou prodejních stánků mnoha výrobců dýmek a příslušenství, kde mnozí z nás utratili nejednu korunu za nové přírůstky do sbírek, tabáčky nových chutí a další "specialitky". Soutěž byla odstartována vystřelením zátky šampaňského okolo druhé hodiny odpolední. Kouřilo se podle standartních pravidel CIPC, z pěkné dýmky z produkce pana Kloučka-JanPipes. Tabák byl od firmy Planta Tabak Berlín - Orange Dream, sympatické konzistence a libé vůně. Měli jsme trošku pocit, že aroma se z tabáku rychle vytratilo, ale kouřil se příjemně.

     V podstatě se se dá říci, že průběh zápolení nijak nevybočoval z obvyklého rámce, několik smolařů odpadlo hned na samotném začátku, prudký zlom nastal jako obvykle v čase okolo jedné hodiny, kdy tradičně odpadá významná část soutěžících. Toto se u nás bohužel týkalo již pouze Pavla, který jediný z nás "překouřil" šedesát minut, přesněji skončil v hezkém čase 1 hod.a 4 min., přičemž čas vítěze, pana Vladimíra Beránka z APC Uherské Hradiště byl 1 hodina a 51 minut. Za zmínku stojí i průběžné komentování celé soutěže profesionálním spíkrem, které dávalo celé akci jakýsi "šmrnc".
      Po ukončení soutěže a rozdělení cen a upomínkových dárků jsme ještě chvíli poseděli, poklábosili s kolegy z jiných klubů, vyzvedli si výsledkové listiny a vyrazili směrem k domovu. Protože jediný přijatelný spoj byl rychlík odjíždějící z Olomouce v 19,30, měli jsme dost času na procházku centrem města a krátkou zastávku v zahrádce restaurace na Dolním náměstí. Ve slunném, téměř letním podvečeru, byl pohled na lehce oděné okolo procházející Olomoučanky velmi inspirující. O půl osmé jsme pak nasedli rovnou do jídelního vozu rychlíku. Po celodenní konzumaci masité stravy jsme si objednali kávu a rakvičky se šlehačkou, což bylo provázeno podezřívavým pohledem obsluhujícího mladíka. Očividně nás považoval za skupinu homosexuálů, vracejících se z výstavy květin. Což nám, frutariánům, bylo úplně jedno. Po půlhodině strávené ve stojícím vlaku v železničním uzlu jménem Přerov jsme už bez dalších komplikací dorazili domů.

     U olomouckých musíme obdivovat profesionální organizaci, doprovodné akce a rozsáhlé sponzorské zabezpečení celé soutěže. Skvělá reputace soutěže je patrná i z počtu účastníků, do stovky chyběli čtyři. V sále jsme navíc slyšeli slovenštinu a polštinu. Při podrobném zkoumání bychom samozřejmě našli drobné pihy na kráse, ovšem na to, pod jakým časovým tlakem byla soutěž pořádána, byl výsledný dojem více než dobrý.
 

 


 

 

Pohostinní Hanáci

kompletní sestava

 

Okružní vyhlídková polodřevěná kouřící tramvaj

Mlha uvnitř, kouř venku

 

Za oblaky dýmu vlevo Víťa, vpravo Marek

 

Netřeba komentáře, pauza na točně

 

Soutěžní dýmka JanPipes

 

Kuba těsně před startem

 

Už se to blíží

Radim a Pavel v plném soustředění

Pozorní "stewardi" dohlížející na dodržování regulí soutěže

Tradiční přehlídka cen