Newcastle Ryba Cup 2020 - Nové Zámky

Poprvé po karanténě ...

13. června 2020


Na jaře 2020 svět zpanikařil, nasadil roušky a přestal vycházet ven. Školy přestaly vyučovat, firmy pracovat a dýmkaři soutěžit. Po čtvrtroce trvání opatření již začaly hranice propouštět a objevila se první pozvánka na soutěž. Koronavirový restart si na svá bedra vzal PC Club Nitra, konkrétně jeho odnož z Nových Zámků, po slovensky Newcastle.

Na to, jak jsme vyhladovělí po dýmkařských aktivitách, byl u nás v klubu zájem o účast překvapivě minimální, zřejmě k tomu přispěla i vzdálenost, Nové Zámky jsou reálně třiapůl hodiny jízdy daleko a na otočku je to docela náročné.
 
Zúčastnit se chtěli nástěnkář se světluškou, nicméně světluška Víťa chtěl dát přednost pohodlnějšímu vozidlu člena PC Ostrava, se kterým absolvovali výpravu na ME ve Lvově. V návaznosti na to nástěnkáře napadlo namísto osamocené jízdy na otočku udělat si rodinný „slovenský víkend“.
Nicméně Standa je nadšený motorkář a očekávané víkendové teploty rozhodly, že pojede v jedné stopě. Takže Víťa nakonec neměl s kým jet, pokud tedy nechtěl sedět na zadním sedadle Standovy Guzziny.

Tolik k jednočlenné reprezentační sestavě.
 
Chlapci z PC Nitra jsou velmi akční a mají skvělé nápady, soutěže jsou vždy doplněny nějakou další aktivitou, minule jsme třeba objevovali baziliku v Šaštíně, a tentokrát mohli zájemci absolvovat exkurzi v pivovaru Zámčan s ochutnávkou a dýmkou na terase.

Soutěž se pak konala na kryté verandě restaurace Ryba. Sešlo se zde ke čtyřicítce účastníků, a bylo vidět, že s volným pohybem osob to již není takový problém. Na místě byli Slováci, Maďaři, Češi – a také Američan, Maročan a Rus. I když přiznejme, že tři posledně jmenovaní jsou již notně domestikovaní a poslední z nich obstojně štěká ve slovenštině.

Oni to v Nitře mají vůbec specifické, jejich členem je stále brněnský Michal, a opět se vedla diskuze, zda ho tedy uvádět jako Hubacz nebo HubaSK. Sám Michal řekl, že to mají psát, jak to jejich hubě vyhovuje.

Pořadatelé si byli velmi dobře vědomi zodpovědnosti za protiepidemická opatření. Během registrace byla všem změřena tělesná teplota, a pokud by někdo neprošel, byl by až do startu uvržen do karantény. Dále se měřily rozestupy mezi soutěžícími a další opatření zmíním níže.

Po obědě na stolech přistály plechové krabice, obsahující vše potřebné pro soutěž. Dýmka „Exotic wood“ červené barvy, vizuálně vypadající lépe, než jaká doopravdy byla, ovšem dýmky v rámci startovného těžko mohou splňovat mimořádné nároky. Zase je férové, že všichni mají stejně špatné podmínky. A tato dýmka třeba měla jako příslušenství hezký váček na její uschování.
Tabák byl můj docela oblíbený Thomas Radford – Sunday´s Fantasy, přiměřeně vlhký aromatik, lehce vonící po oříšcích.

Pak nastal šok, na soutěž nám byly rozdány anti-covidové roušky. Sice s otvorem pro dýmku, ale přece jen roušky. Dost nás vyděsilo, že to snad pořadatelé budou myslet vážně, naštěstí bylo povinné použít je jen po dobu nacpávání. Tím ovšem utrpěli brýlatí, neboť se ocitli v mlze. Kolegové z Aranyfüst Budapest zkusili s rouškami krátce i kouřit, ale skončilo to záchvaty kašle a slzami v očích.

Průběh soutěže vyčtete z výsledkové listiny, kupodivu, i když se kouřilo defacto venku, časy byly docela hezké. Škoda, že se nekonala soutěž stolů, ten náš by do pořadí velmi výrazně zasáhnul. Kolegům z Rudy se dost dařilo, všichni byli v první půlce, přesně mezi 4. a 14. místem. Nakonec z toho byl napínavý souboj u stolu mezi nástěnkářem a Davidem z Rudy, seděli jsme vedle sebe a skončili s rozdílem minuty a půl. Pak ovšem nastala pauza, drama se přeneslo jinam a půlhodinu přidal budapešťský Tamás Verhás a k tomu další minutu, tentokrát už vítěznou, Michal Hubacz.

Nástěnkář se vybičoval ke kvalitnímu výkonu jednoznačně proto, že měl s sebou manželku, které tímto dokázal, že dýmkaření je plnohodnotný a kvalitní sport, a účast na soutěžích je věcí vyššího zájmu.

Neuvěřitelné množství cen a pohárů si našlo své majitele okolo sedmnácté hodiny. Zajímavou cenou byl asi metr velký putovní pohár majitele hostince Ryba, který v podstatě zavazuje oceněného k účasti v dalším ročníku.

U některých účastníků byla patrná nervozita z vývoje počasí. Některé zpravodajské weby uváděly víkendovou předpověď počasí titulkem „Nad Evropou vybuchne vodní bomba“, a zatažené nebe a první přeháňky naznačovaly, že mají pravdu. Nejvíc nervózní byli motorkáři, a úplně nejvíc ten z PC Ostrava, bo to měl nejdál.

Nástěnkář se krátce po skončení soutěže rozloučil také, a vyrazil se svou drahou polovičkou dál na jih, směr Dunaj a vodné dielo Gabčíkovo, kde strávil zbytek víkendu, ale to už je jiný příběh.
 
Chlapci z Nitry a z Nových Zámků - díky, je vidět, že vás to baví. Nejde jen o přehršel cen, ale hlavně o moře detailů a drobností – roušky, teploměry, dýmky, krabičky, odznáčky, dobré jídlo, přípitek, živá hudba v maďarštině s překladem… prostě radost.

Škoda, že se taková soutěž nekoná šestkrát ročně a někde do padesáti kilometrů, pak už by to bylo dokonalé.

Díky

Nástěnkář

P.S.: Od sobotního večera si žehlím košile sám. Díky, chlapci :-)

Bezpečnostní opatření u registrace



 HAKE - Štikozubec obecný, zvaný též hejk nebo mořská štika, po slovensky aj merlůza, je dravá ryba z čeledi štikozubcovitých, která žije v severovýchodním Atlantiku, Středozemním a Černém moři. Wikipedie

Je načase pořídit Fajfklubu pořádnou vlajku. 

A tady už se zahajuje
Kolem toho pěkného prstýnku by se dala postavit docela dobrá dýmka :-) Jako soutěžní byla tahle úplně OK. Vše potřebné dodáno pěkně v úhledné plechové krabici.
Tomáš si zkouší dýmkařskou roušku, po slovensky "to ruško"
A takto, v rouškách, zahájili soutěž Maďaři. Brzy je to přešlo.
3x PC5 Ruda, 1x Fajfklub plus doprovod, ruka vlevo patří někomu z Nitry, nos napravo Milanovi
 
Standa vypadá, jako by karanténa trvala nejmíň rok a půl. Ale na motorku dobrá image.
Vítěz přijímá gratulace od majitele hostinca Ryba.
Na této TV prý můžete najít reportáž z akce ...
A večer na jihu, u Dunaje ... zase jiný druh zábavy
Třeba jízda autem po vodě A cestou domů zastávka u baziliky Šaštín-Stráže

A ještě nesmí chybět výsledky ZDE

 

 

 

    text a foto (C) Radim Přikryl